Posted By: Koles (F~.Q~.v.v.) on 'CZwww' Title: *** CZWWW server-side FAQ *** Date: Wed Oct 9 16:30:25 1996 >>> Jak na svych strankach/svem serveru docilit toho ci onoho? <<< ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ ** 0. Strucny obsah: ** + 0. Strucny obsah :-) + 1. HTML 1.1. Barvicky, pozadi, bli(n)kani ... 1.2. Formulare 1.3. Ramecky 1.4. Kontrola HTML syntaxe, HTML editory 1.5. Dynamicke vsouvani textu do stranky + 2. Klientem interpretovane programy 2.1. JavaScript 2.2. Java + 3. CGI 3.1. Uplny uvod 3.2. Vyhodnocovani forem 3.3. Pocitadlo pristupu na stranky 3.4. Jak se vyporadat z rozlicnymi kodovanimi cestiny? + 4. O WWW serverech 4.1. Co je treba k provozovani WWW serveru? 4.2. Jak omezit pristupy na svou stranku 4.3. Vsuvky + 5. Obrazky, zvuky, multimedia. 5.1 Pruhledne a animovane obrazky ** 1. HTML ** Jak vidno z nadpisu, z teto pasaze byste se meli dovedet vse, co bylo odhledne HTML na boardu CZWWW sdeleno. Nebudu zde prilis rozpitvavat jednotlive znacky. Informace o nich lze najit napriklad na nasledujicich adresach: http://www.w3.org/pub/WWW/MarkUp/html-spec/L2Pindex.html - prehled HTML 2.0 http://lib-c.vscht.cz/cgi-bin/toASCII/Manuals/HTML/intrhtml.html - cesky preklad Uvodu do HTML od Iana Grahama http://www.cc.ukans.edu/info/HTML_quick.html - HTML Quock Reference http://developer.netscape.com/library/documentation/htmlspec/ - HTML jak si ho predstavuji u Netscape Corporation. Odkazy na dalsi, prevazne v cestine psane dokumenty o HTML naleznete mj. na Seznamu nejlepsich mist ceskeho Internetu (pry :). URL je http://www.seznam.cz/Pocitace_a_Internet/Internet_a_WWW/Tvorba_WWW/ Krome toho bych pripomel mozna dosti omselou, presto velice rozumnou radu: stahnete si zdrojacek nejake zajimave stranky a zkuste z nej neco vymeditovat. K teto meditaci se velmi dobre chodi domovska stranka Lubose Motla, ktera pres diskutabilni esteticke kvality muze slouzit jako pomerne obsahla demonstrace moznosti, ktere se autorum stranek nabizeji. Adresa je http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lumo. ** 1.1. Barvicky, pozadi, bli(n)kani ... ** Pro cely dokument se barva normalniho textu, odkazu pouzitych, nedotcenych i prave mackanych, jakozto i pozadi stranky definuje pomoci atributu znacky <BODY>. Jsou to atributy BGCOLOR (barva pozadi), TEXT (barva bezneho textu), LINK (barva "cerstveho" odkazu), VLINK (pouzity odkaz - tj. odkaz, jehoz navstevu si vas prohlizec pamatuje) a ALINK (aktivni - tj. v okamziku kliknuti). Z podobneho soudku je i atribut BACKGROUND, urcujici soubor, ktery se ma nacist jako pozadi. Barvu pisma lokalne (pro nejaky kousek) lze menit pomoci znacky <FONT> a jejiho parametru COLOR. Text lze rozblikat vlozenim do znacky <BLINK>. Jak vsak poznamenal Ook, takovy text je casto spise k blinkani. Tyto atributy NEJSOU soucasti specifikace HTML 2.0. Presto jsou podporovany vetsinou nejen nejnovejsich grafickych prohlizecu. Barva se zadava bud anglickym slovem, nebo RGB kodem tvaru #rrggbb O RGB pise Kyanid: "RGB - metoda, pomoci niz definujes barvy skladanim ze tri segmentu : Red, Green a Blue. Pokud chtres dostat trba bilou, tak ji ziskas slozenim vsech tri "pustenejch naplno". Tuhletu kombinaci vsak porebujes nejak vyjadrit, tak se k tomuto ucelu pouziva vyjadrenim hodnotami mezi 0 a 255 (proc asi zrovna takhle ;-)) a zapsanych (treba zrovna v HTNL souborech) hexadecimalne a to v poradi, ktere je nabiledni. Pokud jsi definoval treba ve Windowskach v Paintbrushi barvy na zakazku, tak to je vlastne ono. Je to docela dobrej zpusob, jak si urcity kombince barev muzes "osahat", ktery se Ti libi, ktery ne a ktery chces pouzivat. Tedy, jak Marek skoro spravne pise, treba cervena (syta, bez nejakych primesi ostatnih barev se vyjadri takto : #FF0000. Bila pak #FFFFFF, cerna : #000000 ( ne #FFFFFF). Jine prakticke vyuziti teto techniky : Pokud tuhle zpravu ctes na barevnem monitoru (ne vsak na notebooku), tak se zkus zadivat uplne zblizoucka na plochu obrazovky ...." ** 1.2. Formulare ** Formular je definovan znackou <FORM>, mezi jejimiz atributy bych zduraznil METHOD a ACTION. METHOD muze byt POST nebo GET. POST znamena, ze vysledek formy bude zaslan na URL z ACTION na standardni vstup, GET zpusobuje volani toho URL ve tvaru http://url.z.action?vysledek_formy. Formulare jsou urceny k tomu, aby navstevnik stranky mohl poskytnout "strance" nejake informace. K tomu lze uvnitr formulare pouzit znacek <INPUT>, <SELECT> a <TEXTAREA>. <INPUT> umoznuje v zavislosti na TYPE vytvorit nekolik vstupnich objektu: * TYPE=checkbox se zobrazi jako obycejny checkbox * TYPE=radio vytvori radio buttony. Zrejme ma smysl pouze nekolik r.b. tehoz NAME a rozdilnych VALUE (viz dale). Pridanim atributu CHECKED se zobrazi jako zaskrtnuty. * TYPE=text znamena jednoradkove editacni okynko. Atributem MAXLENGTH se nastavi maximalni delka textu. Delku samotneho okynka nastavuje SIZE. * TYPE=password - totez jako text, ale namisto textu zobrazuje hvezdicky. * TYPE=hidden slouzi k predani parametru, do nichz uzivatel nema co kecat :) pomoci NAME a VALUE (viz dale). * TYPE=reset vytvori tlacitko slouzici k znovunastaveni puvodnich hodnot. * TYPE=submit nakonec vytvori tlacitko, slouzici k odeslani informaci. <SELECT NAME=name><OPTION VALUE=value1><OPTION VALUE=value2></SELECT> definuje listbox s nazvem 'name' nabizejici vyber z polozek 'value1' a 'value2'. <TEXTAREA COLS=pocet_sloupcu ROWS=pocet_radku> pak vytvari viceradkovou obdobu <INPUT TYPE=text>. Dalsimi dulezitymi atributy jsou NAME (definuje jmeno pro prvek formulare), dale pak VALUE, ktera udava default hodnotu prvkem vracenou. Odeslanim obsahu formy se pak na v ACTION uvedene URL posle radek tvaru NAME1=VALUE1&NAME2=VALUE2&NAME3=VALUE3& atd. Navic vetsina nealfanumerickych znaku je kodovana symbolem %hh, kde hh je hexadecimalni ASCII hodnota onoho znaku. Vyjimku tvori mezerka (space), ktera se koduje znakem + (plus). URL v ACTION muze byt mj. i typu mailto:nekdo@nekde.cz. K jeho "smysluplnemu" pouziti je treba v METHOD uvest POST. Vzhledem k vyse uvedenemu kodovani nealfanumerickych znaku je ale videt, proc jsem slovo "smysluplne" umistil do uvozovek :) Proto toto URL obvykle vede na CGI program, ktery se s vysledkem formy umi poprat sam. Dalsi detaily by mely byt v kapitolce o CGI. ** 1.3. Ramecky ** Ramecky se vytvareji pomoci prikazu <FRAMESET> a <FRAME>. Priklad: <FRAMESET ROWS="50,*"> <FRAME NAME="frame1" SRC="http://nekde.cz/neco"> <FRAMESET COLS="*,100"> <FRAME NAME="frame2" SRC="http://nekde.cz/neco_jineho"> <FRAME NAME="frame3" SRC="http://www.penthousemag.edu/"> </FRAMESET> </FRAMESET> Tento priklad nejprve rozdeli obrazovku na dve casti horizontalne (ROWS), pricemz horni cast bude siroka neco malo pres 50 pixelu a druha zabere zbytek a je nasledne rozdelena na dva dily vertikalne (ROWS), pricemz prava cast bude tlusta neco pres 100 pixelu. Tyto ramecky si pak prohlizec bude pamatovat pod jmeny frame1, frame2 a frame3, a natahne do nich stranky definovane atributy SRC. Chcete-li do stranky nachazejici se v jednom z ramecku umistit odkaz takovym zpusobem, aby se jeho cil natahnul do jineho ramecku, pouzije v <A HREF=...> atribut TARGET=jmeno_ramecku_kam_se_to_ma_natahnout. (napr. frame1 z vyse uvedeneho prikladu). Atribut TARGET se da rovnez pouzit u formularu - nadefinujete-li jej jako <FORM ACTION=nejaky_skript TARGET=frame1>, potom vysledek CGI skriptu nejaky_skript bude zobrazen v ramecku frame1. Existuje nekolik preddefinovanych navesti pro navigaci pomoci TARGET. Jsou to mj. : _parent - "rodicovsky" ramecek, _top - zapomen na ramecky, natahni to do prazdne obrazovky. _blank - otevre nove okno prohlizece a do nej natahne pozadovany dokument. tohoto lze docilit i jakymkoli dosud nedefinovanym jmenem, prohlizec si ho pak zapamatuje, a pokud se s timto jmenem opet setka, spoji si ho s timto oknem. Ohledne ramecku je mozno pouzivat spoustu jinych atributu, ktere vsak snad neni nutne zde uvadet; zajemci se muzou informavat nejlepe na v uvodu zminenych strankach Netscape. Ramecky byly puvodne implementovany pouze v prohlizecich firmy Netscape od verze 2.0, nyni si s nimi rozumi i Microsoft Internet Explorer 3.0 a dokonce i Lynx 2-6. ** 1.4. Kontrola HTML syntaxe, HTML editory ** Dotaz: > Existuje nejaky program na kontolu syntaxe HTML? > Rozumej: kontola <> "" </I> a tak... Pro unixy existuje program v perlu s nazvem weblint. V Cechach se nachazi temer vsude (aspon podle Nosey Parkera), namatkou vybiram prazsky SunSite: ftp://sunsite.mff.cuni.cz/Languages/Perl/CPAN/authors/id/NEILB/weblint-1.017.ta r.gz Primarni site je pravdepodobne http://www.khoral.com/staff/neilb/weblint.html Existuje dokonce i jakysi macweblint (tj. weblint pro macy), viz ftp://ftp.ruk.cuni.cz/pub/mirrors/mac/util/comm/www/macweblint1.014.hqx Jina odpoved spada jiz castacne pod odpovedi na dotazy typu "Shanim nejaky dobry HTML editor, poradte." Bos radi: " Stahni si z http://www.sausage.com sharewarovou verzi (30 dni) HotDoga. Umi nejen kontrolu syntaxe, ale i spoustu dalsich skvelejch veci - je to nejlepsi editor, jakej jsem videl (ne ze bych jich videl tak moc :)" Ovsem ohledne kvality kontroly HTML syntaxe Krata kontruje: "Ha Ha Ha No ja to zkousel a najde tak polovinu chyb.... (coz je DOST malo...)" i kdyz uznava: "No nerikam, ze je to "shit" (tabulky umi pekne !!!), ale takovej HotMetal je asi lepsi...". A dodava: "Jooo, jestli vas zajima, kterej HTML editor je nejlepsi, pak si pockejte na pristi cislo Z.I.P.u, tam bude Big Test HTML editoru... (ale asi jen pod hnusnejma Woknama... to s ejeste uvidi..)" Ohledne editoru vzkazuje uzivatelum x-windows Loop: "Objevil jsem docela cool html editor pro x woknous, ma to asi mega, ale stoji to za to. Kdybyste to negdo chtel, mailnete mi, a ja dam na svoju stranku odkaz. Ono to totiz neni z inetu, ale z cedecka..." Za pomerne slusny WYSIWYG HTML editor je povazovan Navigator Gold 3.0. U tohoto produktu se uzivatel mohl v pate beta verzi setkat s nasledujicim: "neumel vlozit (jako editor) ani interpretovat (browser) mezeru mezi dlouhym mekkym i a hackovanym c." Tato chyba byla v dalsich verzich odstranena. Grafickym editorum je vyhrazeno misto v sekci "Obrazky, zvuky ... multimedia" techto FAQ. ** 1.5. Dynamicke vkladani textu ** Dynamicke vkladani textu do stranky (analogicky s vkladanim obrazku pomoci <IMG >) HTML samotne neumoznuje. Lze k tomu pouzit vsuvek (server-parsed documents), ale to uz je jina kapitola. ** 2.1. JavaScript ** Dotaz: > A, strycku, co je to JAVAskript? Lumo odpovida: "Mily synovecku, javascript je jazyk, dokumentaci ke kteremu najdes treba na http://www.ms.mff.cuni.cz/~lmot2220/js/doc/DEFAULT.html. Interpretuje ho primo klient (tedy pocitac, kde spoustis Netscape) a jeho prikazy se pisi normalne do HTML souboru, ve tvaru <script> Prikazy JavaScriptu apod. </script> <H4> Nadpis </H4> apod... Na te me strance http://port.kolej.mff.cuni.cz/js/ms/lmframs.htm najdes i kalkulacku - muzes si zaklikat (taky ti to hodi chybu, ktera jde 2xIgnoreovat pri stisku =?) - jde v tom opravdu programovat skoro cokoli. Ma to promenne, slabe typovane (vsechno je vlastne typ retezec...)" Nedavnemu smazani LianeBBS podlehl dotaz na to, jak prinutit prohlizec, aby pri najeti mysi ukazoval na odkaz status bar ukazoval jiny text nezli adresu z <A HREF="..">. (Napr. jako nektere odkazy na uvodni strance Seznamu - http://www.seznam.cz/) Reseni nabizi JavaScript: <A HREF="ponozky.html" onMouseOver="window.status='Nase ponozky. Cenik'; return true">ponozky</A> zpusobi, ze pri najeti mysi na "ponozky" se vypise onen window.status. ** 2.2. Java ** Dotaz: > Shanim jakoukoli dokumentaci o Jave. A takto pravil Ook: "www.javasoft.com, java.sun.com Je to tam pro Win '95/NT a Sun ... Port na Linux je nekde jinde,a le mel by tam byt link ... Zkus treba www.linux.org nebo www.gamelan.com (nejvetsi sit, co se Javy tyce) ... Ja osobne mam nainstalovanej JDK (Java Development kit) pro '95 i pro Linux. Na my 486 DX 33 s 12 MB RAM, to IMHO jede na Linuxu tak o 30% rychlejc ..." ** 3. CGI ** ** 3.1. Uplny uvod ** Dotaz: > Mohl by mi nekdo pomalu a polopate vysvetlit jak se dela CGI ???? http://hoohoo.ncsa.uiuc.edu/cgi/ - tam to vysvetluji http://www.worldwidemart.com/scripts/ - obsahla sbirka CGI programu Nejake povidani na tema CGI v cestine je na http://www.inf.upol.cz/~michlv/cgi-cz/ Rychle a polopaticky by se dalo rici, ze CGI program je zcela obycejny program, o nemz www server vi, ze ho muze na zavolani spoustet a vysledky pak zasilat klientovi. Aby mu klient rozumnel, musi nejprve vytisknout hlavicku - napr. pokud vas program generuje HTML kod, musi nejprve oznamit "Content-type: text/htmlnn". Ale radeji si o tom neco prectete na zminenych strankach:-) ** 3.2. Vyhodnocovani forem ** Jak bylo jiz zmineno v odstavci 1.2. o formularich na WWW strankach, vysledek takovehoto formulare je zailan na URL definovane atributem ACTION ve tvaru NAME1=VALUE1&NAME2=VALUE2& ... &NAMEn=VALUEn a to podle atributu METHOD bud metodou POST (CGI program tento retezec obdrzi na standardnim vstupu) a nebo GET (CGI je volan s "ocaskem" tvorenym otaznikem a onim odpornym retezcem, ktery je programu predan promennou prostredi QUERY_STRING). Toto s jistotou plati pouze u serveru Unixovych. Pokud ke psani sveho CGI skriptu pouzivate programovai jazyk Perl, muzete k vysekani pouzitelnych informaci z vysledku formulare pouzit mimo jine knihovny cgi-lib.pl puvodne z http://www.bio.cam.ac.uk/cgi-lib/ v Cechach vsak dostupne napr. i na SunSite: ftp://sunsite.mff.cuni.cz/Languages/Perl/perl.org/ext/CGI/cgi-lib.pl.gz ** 3.3. Pocitadlo pristupu na stranky ** Pocitadlo pristupu na stranky neni nic jineho nez CGI program, ktery si uklada do nejakeho souboru informace o tom, z jake stranky byl kolikrat zavolan a toto cislo zaroven vypisuje - nejcasteji ve forme obrazku, caste jsou vsak i ryze textova pocitadla (k jejich vyuzivani je vsak treba na serveru povolit tzv. vsuvky - server side includes, o kterych bude rec pozdeji). Informace o programech tohoto typu se vyskutuji napr. na http://www.eeb.ele.tue.nl/software/counter.html nebo http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/counter/Count.html. Pokud nechcete ci nemuzete si nainstalovat sve vlastni pocitadlo, muzete pouzit nemale mnozstvi pocitadel verejnych. Mezi nejznamejsi patri pocitadlo Marka Antose, informace na http://www.cuni.cz/~antos. (je ale vesele sledovat, jak se na spouste ceskych stranek na misto pocitadla zrobrazuji hranate fleky v zavislosti na vytizenosti decu59 ;) ** 3.4. Jak se vyporadat s rozlicnymi kodovanimi cestiny? ** Marek Antos upozornil na "Velkou stranku o kodovani cestiny" na http://www.cuni.cz/~obo/ Pavel Semerad poznamenava: " Ale docela dobre to ma vyreseny Jakub Jelinek na Sunsite. On to pise v ISO Latin 2 a udelal upravu do WWW serveru, ktera to automaticky prevadi na kodovani, ktery si vybral klient." Za nejrozsirenejsi zpusob, jak tento problem resit, se da povazovat pouziti SaCzechu, sady to perlovych CGI skriptu od Pavla Satrapy. Domovska stranka SaCzechu se nachazi na http://www.kin.vslib.cz/cgi-bin/whichcode/~satrapa/sw/saczech/saczech.html ** 4. O WWW serverech ** ** 4.1. Co je treba k provozovani WWW serveru? ** RR: "Nic. Jenom nejaky httpd (http demon). Dnes uz jsou pro radu OS. UNIX, Windows NT, Windows 95, Newim, jestli i pod stare Windows a neslysel jsem o serveru pro DOS. Ten asi nebude z pochopitelnych duvodu." Dotaz: > Muzu jet pod LINUXEM, kdyz to pobezi na komercni bazi? Odpoved: Ano. Dotaz: > MUSIM si koupit komercni httpd? Nebo staci neco freewaroveho? Odpoved: Ne. Za nejpopularnejsi WWW server soucasnosti se da povazovat freewareovy Apache. Informace na http://www.apache.org, v ramci Cesnetu radeji opet prazsky SunSite - http://sunsite.mff.cuni.cz/web/apache/ Dotaz: Potrebuju "poradnou masinu"? Odpoved: Ne. Na priklad nejnavstevovanejsi cesky www server MAmedia jel donedavna na DX2, 66MHz, 16MB RAM s Apachem a Linuxem, jadro 1.2.13. A kam to dotahli :-) ** 4.2. Jak omezit pristupy na svou stranku ** Nasledujici radky plati z jistotou pro servery Apache a NCSA. Z velke casti se jedna o zastrucnenou verzi casti Jirikovy "Security Howto Page", kterou nemohu nedoporucit. Jeji adresa je http://manes.vse.cz/~xkadj06/WWW/security.html Omezit pristup na strnky umistene v jekemkoli adresari (pristupemu www serveru samozrejme) lze pouze s pravem zapisu do techto adresaru. Tato omezeni se mohou byt sice definovana v jednom z konfiguracnich souboru (ServerRoot/conf/access.conf) uvnitr direktivy <Directory dotycny_adresar>, ale postaci, jsou-li popsana ve specialnim souboru, ktery se obvykle jmenuje .htaccess (default, lze prekonfigurovat - proc ale :) a je umisten prave v inkriminovanem adresari. V obou pripadech (tj. at pouzivame .htaccess nebo access.conf) se da pouzit nasledujicich direktiv: AuthUserFile soubor_s_hesly AuthGroupFile soubor_se_skupinami AuthType Basic AuthName retezec <Limit seznam_metod> require seznam_require </Limit> kde: soubor_s_hesly je cesta k souboru s hesly. Struktura souboru je vzdalene podobna strukture souboru /etc/passwd znameho z UNIXovych systemu soubor_se_skupinami je cesta k souboru s definicemi skupin. Struktura souboru je opet vzdalene podobna strukture souboru /etc/group z UNIXovych systemu retezec je retezec, ktery nejakym zpusobem pojmenovava danou chranenou oblast a ktery bude zobrazovan pri pozadavku na zadani jmena a hesla seznam_metod je cast, v niz jsou vyjmenovany metody pristupu, ktere je treba omezit. Momentalne vim o dvou moznych metodach: GET a POST. K tomu, aby server poslal prohlizeci stranku, je treba mit povolenou metodu GET. Jejim omezenim se tedy dany adresar znepristupni. seznam_require obsahuje jeden z nasledujicich parametru: user seznam_uzivatelu group seznam_skupin valid-user kde: seznam_uzivatelu obsahuje jednoho nebo vice uzivatelu [definovanych v souboru hesel] oddelenych mezerou seznam_skupin obsahuje jedne nebo vice skupin [definovanych v souboru skupin] oddelenych mezerou K vytvoreni souboru s hesly se pouziva utilitka htpasswd dodavana spolu s HTTP daemonem. Pokud chcete zamezit pristupu z nekterych domen, nabizi se (opet v tychz souborech) nasledujici: <Limit seznam_metod> order seznam_order deny from seznam_deny allow from seznam_allow </Limit> kde: seznam_metod byl popsan vyse, seznam_order urcuje poradi provadeni prikazu deny a allow, pricemz posledni prikaz ma nejvetsi vahu seznam_deny obsahuje domeny [pripadne i servery], z nichz je potreba zakazat pristup. Pro zakazani vsech je vhodny parametr all. seznam_allow naopak obsahuje domeny, z nichz je potreba povolit pristup. Rovnez je mozne pouzit parametr all. ** 4.3 Vsuvky ** Zname Unixove WWW servery (z jistotou NCSA, Apache, Netscape) podporuji obvykle pouzivani tzv. vsuvek. Vsuvky jsou zvlastni prikazy vkladane do komentaru (<!-- .. -->) uvnitr stranky. Tyto prikazy jsou definovany specifikaci SPML, coz pravdepodobne znamena Server Parsed Mark-Up Language (bez zaruky). Jeho blizsi popis naleznete napr. mezi dokumentaci k Apachovo modulu mod_include na http://sunsite.mff.cuni.cz/web/apache/docs/mod_include.html V podstate jde o to, oznamit serveru, ze na urcitou skupinu dokumentu je treba nahlizet jako na soubory typu text/x-server-parsed-html. V Apache serveru se napr. nastavi pridanim do conf/srm.conf radku 'AddType text/x-server-parsed-html .shtml' oznaci vsechny soubory s priponou .shtml jako vhodne kandidaty pro vsuvky. Krome toho je trebe jeste v souboru conf/access.conf vsuvky explicitne povolit pridanim 'Options Includes' dovnitr prislusneho <Directory>. Protoze vsuvky umoznuji spoustet CGI skripty, muze spravce tuto vlastnost omezit tim, ze za namisto 'Includes' napise 'IncludesNOEXEC'. Pokud nekomu prijdou moznosti SPML omezene, muze si samozrejme napsat jako CGI svuj vlastni HTML preprocesor a ten priradit nekteremu mime-typu direktivou Action mime-type cesta_k_skriptu. ** 5. Obrazky, zvuky, multimedia ** Pres honosny titul obsahuje tato kapitolka zatim pouze par zminek o tom, jak vytvaret animovane nebo pruhledne obrazky. ** 5.1 Pruhledne a animovane obrazky ** Udelat jednu barvu pruhlednou (transparentni) umoznuje format gif89b (jestli to nekoho zajima :) Tento format je podporovan v soucasnosti nejrozsirenejsimi grafickymi prohlizeci WWW. Nejjednodussi programek, ktery umoznuje prohlasit jednu z pouzitych barev za transparentni, se jmenuje giftrans. Dotazem na Nosey Parkera (http://parker.vslib.cz/parker.html) obdrzite pomerne rozsahlou nabidku tohoto programu pro mnoho platforem. Sofistikovanejsi graficke editory jako Adobe Photoshop umoznuji po priinstalovani zvlastniho plug-inu exportovat obrazky do formatu gif89b primo. I na vytvareni animovanych obrazku existuji programy. Pro MS-Windows byl casto uvaden gifcon, k nalezeni napriklad na ftp.vslib.cz/pub/msdos/win3/graphics/gifcon.exe, ktery navic umi i vytvaret pruhledne obrazku. Jeho nevyhodou je, ze neumi vytvorit vecnou smycku, ktera spociva v pridani jakesi Netscape loop extension. Tuto umi pridat perlovy skriptik znamy pod nazvy gifloop nebo gifanim. Problemy se zacyklovanim animaci nemusi resit uzivatele Macintoshu, pro ktere existuje prijemna utilitka GifBuilder. Tot vse, snad to nekomu prospeje. Pavel P.S. Jakekoli doplneni, upresneni, ci jine komentare mi posilejte do posty zde na Liane BBS. P.P.S. Pres to, ze tyto FAQ urcite nebudou bez chyb, dovoluji si jejich exitenci povazovat za argument pro mazani postu opakujicich jiz recene nebo k tomuto opakovani vybizejicich. P.P.P.S. Omlouvam se za pripadnou klesajici uroven smerem ke konci toho prispevku - je pravdepodobne zpusobena prechodem od SGI s dvacetipalcovym monitorem k PCcku se starym ctrnactipaleckem ... :-)