Posted By: Koles (F~.Q~.v.v.) on 'CZwww'
Title: *** CZWWW server-side FAQ ***
Date: Wed Oct 9 16:30:25 1996
>>> Jak na svych strankach/svem serveru docilit toho ci onoho? <<<
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
** 0. Strucny obsah: **
+ 0. Strucny obsah :-)
+ 1. HTML
1.1. Barvicky, pozadi, bli(n)kani ...
1.2. Formulare
1.3. Ramecky
1.4. Kontrola HTML syntaxe, HTML editory
1.5. Dynamicke vsouvani textu do stranky
+ 2. Klientem interpretovane programy
2.1. JavaScript
2.2. Java
+ 3. CGI
3.1. Uplny uvod
3.2. Vyhodnocovani forem
3.3. Pocitadlo pristupu na stranky
3.4. Jak se vyporadat z rozlicnymi kodovanimi cestiny?
+ 4. O WWW serverech
4.1. Co je treba k provozovani WWW serveru?
4.2. Jak omezit pristupy na svou stranku
4.3. Vsuvky
+ 5. Obrazky, zvuky, multimedia.
5.1 Pruhledne a animovane obrazky
** 1. HTML **
Jak vidno z nadpisu, z teto pasaze byste se meli dovedet vse, co bylo odhledne
HTML na boardu CZWWW sdeleno.
Nebudu zde prilis rozpitvavat jednotlive znacky. Informace o nich lze najit
napriklad na nasledujicich adresach:
http://www.w3.org/pub/WWW/MarkUp/html-spec/L2Pindex.html - prehled HTML 2.0
http://lib-c.vscht.cz/cgi-bin/toASCII/Manuals/HTML/intrhtml.html - cesky
preklad Uvodu do HTML od Iana Grahama
http://www.cc.ukans.edu/info/HTML_quick.html - HTML Quock Reference
http://developer.netscape.com/library/documentation/htmlspec/ - HTML jak
si ho predstavuji u Netscape Corporation.
Odkazy na dalsi, prevazne v cestine psane dokumenty o HTML naleznete mj.
na Seznamu nejlepsich mist ceskeho Internetu (pry :). URL je
http://www.seznam.cz/Pocitace_a_Internet/Internet_a_WWW/Tvorba_WWW/
Krome toho bych pripomel mozna dosti omselou, presto velice rozumnou radu:
stahnete si zdrojacek nejake zajimave stranky a zkuste z nej neco vymeditovat.
K teto meditaci se velmi dobre chodi domovska stranka Lubose Motla, ktera
pres diskutabilni esteticke kvality muze slouzit jako pomerne obsahla
demonstrace moznosti, ktere se autorum stranek nabizeji.
Adresa je http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lumo.
** 1.1. Barvicky, pozadi, bli(n)kani ... **
Pro cely dokument se barva normalniho textu, odkazu pouzitych, nedotcenych i
prave mackanych, jakozto i pozadi stranky definuje pomoci atributu znacky
<BODY>.
Jsou to atributy BGCOLOR (barva pozadi), TEXT (barva bezneho textu),
LINK (barva "cerstveho" odkazu), VLINK (pouzity odkaz - tj. odkaz, jehoz
navstevu si vas prohlizec pamatuje) a ALINK (aktivni - tj. v okamziku
kliknuti). Z podobneho soudku je i atribut BACKGROUND, urcujici soubor, ktery
se ma nacist jako pozadi.
Barvu pisma lokalne (pro nejaky kousek) lze menit pomoci znacky <FONT> a
jejiho parametru COLOR.
Text lze rozblikat vlozenim do znacky <BLINK>. Jak vsak poznamenal Ook, takovy
text je casto spise k blinkani.
Tyto atributy NEJSOU soucasti specifikace HTML 2.0. Presto jsou podporovany
vetsinou nejen nejnovejsich grafickych prohlizecu.
Barva se zadava bud anglickym slovem, nebo RGB kodem tvaru #rrggbb
O RGB pise Kyanid:
"RGB - metoda, pomoci niz definujes barvy skladanim ze tri segmentu :
Red, Green a Blue. Pokud chtres dostat trba bilou, tak ji ziskas slozenim
vsech tri "pustenejch naplno". Tuhletu kombinaci vsak porebujes nejak
vyjadrit, tak se k tomuto ucelu pouziva vyjadrenim hodnotami mezi 0 a 255
(proc asi zrovna takhle ;-)) a zapsanych (treba zrovna v HTNL souborech)
hexadecimalne a to v poradi, ktere je nabiledni. Pokud jsi definoval treba ve
Windowskach v Paintbrushi barvy na zakazku, tak to je vlastne ono. Je to
docela dobrej zpusob, jak si urcity kombince barev muzes "osahat", ktery se
Ti libi, ktery ne a ktery chces pouzivat.
Tedy, jak Marek skoro spravne pise, treba cervena (syta, bez nejakych primesi
ostatnih barev se vyjadri takto : #FF0000. Bila pak #FFFFFF, cerna : #000000
( ne #FFFFFF).
Jine prakticke vyuziti teto techniky : Pokud tuhle zpravu ctes na barevnem
monitoru (ne vsak na notebooku), tak se zkus zadivat uplne zblizoucka na
plochu obrazovky ...."
** 1.2. Formulare **
Formular je definovan znackou <FORM>, mezi jejimiz atributy bych zduraznil
METHOD a ACTION.
METHOD muze byt POST nebo GET. POST znamena, ze vysledek formy bude zaslan
na URL z ACTION na standardni vstup, GET zpusobuje volani toho URL ve tvaru
http://url.z.action?vysledek_formy.
Formulare jsou urceny k tomu, aby navstevnik stranky mohl poskytnout "strance"
nejake informace.
K tomu lze uvnitr formulare pouzit znacek <INPUT>, <SELECT> a <TEXTAREA>.
<INPUT> umoznuje v zavislosti na TYPE vytvorit nekolik vstupnich objektu:
* TYPE=checkbox se zobrazi jako obycejny checkbox
* TYPE=radio vytvori radio buttony. Zrejme ma smysl pouze nekolik r.b. tehoz
NAME a rozdilnych VALUE (viz dale). Pridanim atributu CHECKED se zobrazi
jako zaskrtnuty.
* TYPE=text znamena jednoradkove editacni okynko. Atributem MAXLENGTH se
nastavi maximalni delka textu. Delku samotneho okynka nastavuje SIZE.
* TYPE=password - totez jako text, ale namisto textu zobrazuje hvezdicky.
* TYPE=hidden slouzi k predani parametru, do nichz uzivatel nema co kecat :)
pomoci NAME a VALUE (viz dale).
* TYPE=reset vytvori tlacitko slouzici k znovunastaveni puvodnich hodnot.
* TYPE=submit nakonec vytvori tlacitko, slouzici k odeslani informaci.
<SELECT NAME=name><OPTION VALUE=value1><OPTION VALUE=value2></SELECT>
definuje listbox s nazvem 'name' nabizejici vyber z polozek 'value1' a
'value2'.
<TEXTAREA COLS=pocet_sloupcu ROWS=pocet_radku> pak vytvari viceradkovou
obdobu <INPUT TYPE=text>.
Dalsimi dulezitymi atributy jsou NAME (definuje jmeno pro prvek formulare),
dale pak VALUE, ktera udava default hodnotu prvkem vracenou.
Odeslanim obsahu formy se pak na v ACTION uvedene URL posle radek tvaru
NAME1=VALUE1&NAME2=VALUE2&NAME3=VALUE3& atd.
Navic vetsina nealfanumerickych znaku je kodovana symbolem %hh, kde hh je
hexadecimalni ASCII hodnota onoho znaku. Vyjimku tvori mezerka (space), ktera
se koduje znakem + (plus).
URL v ACTION muze byt mj. i typu mailto:nekdo@nekde.cz.
K jeho "smysluplnemu" pouziti je treba v METHOD uvest POST.
Vzhledem k vyse uvedenemu kodovani nealfanumerickych znaku je ale videt, proc
jsem slovo "smysluplne" umistil do uvozovek :)
Proto toto URL obvykle vede na CGI program, ktery se s vysledkem formy umi
poprat sam. Dalsi detaily by mely byt v kapitolce o CGI.
** 1.3. Ramecky **
Ramecky se vytvareji pomoci prikazu <FRAMESET> a <FRAME>.
Priklad:
<FRAMESET ROWS="50,*">
<FRAME NAME="frame1" SRC="http://nekde.cz/neco">
<FRAMESET COLS="*,100">
<FRAME NAME="frame2" SRC="http://nekde.cz/neco_jineho">
<FRAME NAME="frame3" SRC="http://www.penthousemag.edu/">
</FRAMESET>
</FRAMESET>
Tento priklad nejprve rozdeli obrazovku na dve casti horizontalne (ROWS),
pricemz horni cast bude siroka neco malo pres 50 pixelu a druha zabere
zbytek a je nasledne rozdelena na dva dily vertikalne (ROWS), pricemz
prava cast bude tlusta neco pres 100 pixelu.
Tyto ramecky si pak prohlizec bude pamatovat pod jmeny frame1, frame2 a
frame3, a natahne do nich stranky definovane atributy SRC.
Chcete-li do stranky nachazejici se v jednom z ramecku umistit odkaz takovym
zpusobem, aby se jeho cil natahnul do jineho ramecku, pouzije v <A HREF=...>
atribut TARGET=jmeno_ramecku_kam_se_to_ma_natahnout. (napr. frame1 z vyse
uvedeneho prikladu).
Atribut TARGET se da rovnez pouzit u formularu - nadefinujete-li jej jako
<FORM ACTION=nejaky_skript TARGET=frame1>, potom vysledek CGI skriptu
nejaky_skript bude zobrazen v ramecku frame1.
Existuje nekolik preddefinovanych navesti pro navigaci pomoci TARGET.
Jsou to mj. :
_parent - "rodicovsky" ramecek,
_top - zapomen na ramecky, natahni to do prazdne obrazovky.
_blank - otevre nove okno prohlizece a do nej natahne pozadovany dokument.
tohoto lze docilit i jakymkoli dosud nedefinovanym jmenem,
prohlizec si ho pak zapamatuje, a pokud se s timto jmenem opet
setka, spoji si ho s timto oknem.
Ohledne ramecku je mozno pouzivat spoustu jinych atributu, ktere vsak snad
neni nutne zde uvadet; zajemci se muzou informavat nejlepe na v uvodu
zminenych strankach Netscape.
Ramecky byly puvodne implementovany pouze v prohlizecich firmy Netscape od
verze 2.0, nyni si s nimi rozumi i Microsoft Internet Explorer 3.0 a dokonce
i Lynx 2-6.
** 1.4. Kontrola HTML syntaxe, HTML editory **
Dotaz: > Existuje nejaky program na kontolu syntaxe HTML?
> Rozumej: kontola <> "" </I> a tak...
Pro unixy existuje program v perlu s nazvem weblint. V Cechach se nachazi
temer vsude (aspon podle Nosey Parkera), namatkou vybiram prazsky SunSite:
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/Languages/Perl/CPAN/authors/id/NEILB/weblint-1.017.ta
r.gz
Primarni site je pravdepodobne http://www.khoral.com/staff/neilb/weblint.html
Existuje dokonce i jakysi macweblint (tj. weblint pro macy), viz
ftp://ftp.ruk.cuni.cz/pub/mirrors/mac/util/comm/www/macweblint1.014.hqx
Jina odpoved spada jiz castacne pod odpovedi na dotazy typu "Shanim nejaky
dobry HTML editor, poradte."
Bos radi:
" Stahni si z http://www.sausage.com sharewarovou verzi (30 dni) HotDoga. Umi
nejen kontrolu syntaxe, ale i spoustu dalsich skvelejch veci - je to nejlepsi
editor, jakej jsem videl (ne ze bych jich videl tak moc :)"
Ovsem ohledne kvality kontroly HTML syntaxe Krata kontruje:
"Ha Ha Ha
No ja to zkousel a najde tak polovinu chyb.... (coz je DOST malo...)"
i kdyz uznava:
"No nerikam, ze je to "shit" (tabulky umi pekne !!!), ale takovej
HotMetal je asi lepsi...".
A dodava:
"Jooo, jestli vas zajima, kterej HTML editor je nejlepsi, pak si pockejte
na pristi cislo Z.I.P.u, tam bude Big Test HTML editoru...
(ale asi jen pod hnusnejma Woknama... to s ejeste uvidi..)"
Ohledne editoru vzkazuje uzivatelum x-windows Loop:
"Objevil jsem docela cool html editor pro x woknous, ma to asi mega, ale
stoji to za to. Kdybyste to negdo chtel, mailnete mi, a ja dam na svoju
stranku odkaz. Ono to totiz neni z inetu, ale z cedecka..."
Za pomerne slusny WYSIWYG HTML editor je povazovan Navigator Gold 3.0.
U tohoto produktu se uzivatel mohl v pate beta verzi setkat s nasledujicim:
"neumel vlozit (jako editor) ani interpretovat (browser) mezeru mezi dlouhym
mekkym i a hackovanym c."
Tato chyba byla v dalsich verzich odstranena.
Grafickym editorum je vyhrazeno misto v sekci "Obrazky, zvuky ... multimedia"
techto FAQ.
** 1.5. Dynamicke vkladani textu **
Dynamicke vkladani textu do stranky (analogicky s vkladanim obrazku pomoci
<IMG >) HTML samotne neumoznuje.
Lze k tomu pouzit vsuvek (server-parsed documents), ale to uz je jina
kapitola.
** 2.1. JavaScript **
Dotaz: > A, strycku, co je to JAVAskript?
Lumo odpovida:
"Mily synovecku, javascript je jazyk, dokumentaci ke kteremu najdes treba
na http://www.ms.mff.cuni.cz/~lmot2220/js/doc/DEFAULT.html.
Interpretuje ho primo klient (tedy pocitac, kde spoustis Netscape) a jeho
prikazy se pisi normalne do HTML souboru, ve tvaru
<script>
Prikazy JavaScriptu apod.
</script>
<H4> Nadpis </H4> apod...
Na te me strance http://port.kolej.mff.cuni.cz/js/ms/lmframs.htm najdes
i kalkulacku - muzes si zaklikat (taky ti to hodi chybu, ktera jde
2xIgnoreovat pri stisku =?) - jde v tom opravdu programovat skoro cokoli. Ma
to promenne, slabe typovane (vsechno je vlastne typ retezec...)"
Nedavnemu smazani LianeBBS podlehl dotaz na to, jak prinutit prohlizec, aby
pri najeti mysi ukazoval na odkaz status bar ukazoval jiny text nezli adresu
z <A HREF="..">. (Napr. jako nektere odkazy na uvodni strance Seznamu -
http://www.seznam.cz/)
Reseni nabizi JavaScript:
<A HREF="ponozky.html" onMouseOver="window.status='Nase ponozky. Cenik';
return true">ponozky</A> zpusobi, ze pri najeti mysi na "ponozky" se vypise
onen window.status.
** 2.2. Java **
Dotaz: > Shanim jakoukoli dokumentaci o Jave.
A takto pravil Ook:
"www.javasoft.com, java.sun.com
Je to tam pro Win '95/NT a Sun ... Port na Linux je nekde jinde,a le mel by
tam byt link ... Zkus treba www.linux.org nebo www.gamelan.com (nejvetsi sit,
co se Javy tyce) ...
Ja osobne mam nainstalovanej JDK (Java Development kit) pro '95 i pro Linux.
Na my 486 DX 33 s 12 MB RAM, to IMHO jede na Linuxu tak o 30% rychlejc ..."
** 3. CGI **
** 3.1. Uplny uvod **
Dotaz: > Mohl by mi nekdo pomalu a polopate vysvetlit jak se dela CGI ????
http://hoohoo.ncsa.uiuc.edu/cgi/ - tam to vysvetluji
http://www.worldwidemart.com/scripts/ - obsahla sbirka CGI programu
Nejake povidani na tema CGI v cestine je na
http://www.inf.upol.cz/~michlv/cgi-cz/
Rychle a polopaticky by se dalo rici, ze CGI program je zcela obycejny
program,
o nemz www server vi, ze ho muze na zavolani spoustet a vysledky pak zasilat
klientovi.
Aby mu klient rozumnel, musi nejprve vytisknout hlavicku - napr. pokud vas
program generuje HTML kod, musi nejprve oznamit "Content-type:
text/htmlnn".
Ale radeji si o tom neco prectete na zminenych strankach:-)
** 3.2. Vyhodnocovani forem **
Jak bylo jiz zmineno v odstavci 1.2. o formularich na WWW strankach, vysledek
takovehoto formulare je zailan na URL definovane atributem ACTION ve tvaru
NAME1=VALUE1&NAME2=VALUE2& ... &NAMEn=VALUEn a to podle atributu METHOD bud
metodou POST (CGI program tento retezec obdrzi na standardnim vstupu) a nebo
GET (CGI je volan s "ocaskem" tvorenym otaznikem a onim odpornym retezcem,
ktery je programu predan promennou prostredi QUERY_STRING). Toto s jistotou
plati pouze u serveru Unixovych.
Pokud ke psani sveho CGI skriptu pouzivate programovai jazyk Perl, muzete
k vysekani pouzitelnych informaci z vysledku formulare pouzit mimo jine
knihovny cgi-lib.pl puvodne z http://www.bio.cam.ac.uk/cgi-lib/
v Cechach vsak dostupne napr. i na SunSite:
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/Languages/Perl/perl.org/ext/CGI/cgi-lib.pl.gz
** 3.3. Pocitadlo pristupu na stranky **
Pocitadlo pristupu na stranky neni nic jineho nez CGI program, ktery si
uklada
do nejakeho souboru informace o tom, z jake stranky byl kolikrat zavolan a
toto cislo zaroven vypisuje - nejcasteji ve forme obrazku, caste jsou vsak i
ryze textova pocitadla (k jejich vyuzivani je vsak treba na serveru povolit
tzv. vsuvky - server side includes, o kterych bude rec pozdeji).
Informace o programech tohoto typu se vyskutuji napr. na
http://www.eeb.ele.tue.nl/software/counter.html
nebo http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/counter/Count.html.
Pokud nechcete ci nemuzete si nainstalovat sve vlastni pocitadlo, muzete
pouzit nemale mnozstvi pocitadel verejnych. Mezi nejznamejsi patri pocitadlo
Marka Antose, informace na http://www.cuni.cz/~antos.
(je ale vesele sledovat, jak se na spouste ceskych stranek na misto pocitadla
zrobrazuji hranate fleky v zavislosti na vytizenosti decu59 ;)
** 3.4. Jak se vyporadat s rozlicnymi kodovanimi cestiny? **
Marek Antos upozornil na "Velkou stranku o kodovani cestiny" na
http://www.cuni.cz/~obo/
Pavel Semerad poznamenava:
" Ale docela dobre to ma vyreseny Jakub Jelinek na Sunsite. On to pise
v ISO Latin 2 a udelal upravu do WWW serveru, ktera to automaticky
prevadi na kodovani, ktery si vybral klient."
Za nejrozsirenejsi zpusob, jak tento problem resit, se da povazovat pouziti
SaCzechu, sady to perlovych CGI skriptu od Pavla Satrapy.
Domovska stranka SaCzechu se nachazi na
http://www.kin.vslib.cz/cgi-bin/whichcode/~satrapa/sw/saczech/saczech.html
** 4. O WWW serverech **
** 4.1. Co je treba k provozovani WWW serveru? **
RR:
"Nic. Jenom nejaky httpd (http demon). Dnes uz jsou pro radu OS. UNIX,
Windows NT, Windows 95, Newim, jestli i pod stare Windows a neslysel jsem o
serveru pro DOS. Ten asi nebude z pochopitelnych duvodu."
Dotaz: > Muzu jet pod LINUXEM, kdyz to pobezi na komercni bazi?
Odpoved: Ano.
Dotaz: > MUSIM si koupit komercni httpd? Nebo staci neco freewaroveho?
Odpoved: Ne.
Za nejpopularnejsi WWW server soucasnosti se da povazovat freewareovy Apache.
Informace na http://www.apache.org, v ramci Cesnetu radeji opet prazsky
SunSite - http://sunsite.mff.cuni.cz/web/apache/
Dotaz: Potrebuju "poradnou masinu"?
Odpoved: Ne. Na priklad nejnavstevovanejsi cesky www server MAmedia jel
donedavna na DX2, 66MHz, 16MB RAM s Apachem a Linuxem, jadro 1.2.13.
A kam to dotahli :-)
** 4.2. Jak omezit pristupy na svou stranku **
Nasledujici radky plati z jistotou pro servery Apache a NCSA.
Z velke casti se jedna o zastrucnenou verzi casti Jirikovy "Security Howto
Page", kterou nemohu nedoporucit.
Jeji adresa je http://manes.vse.cz/~xkadj06/WWW/security.html
Omezit pristup na strnky umistene v jekemkoli adresari (pristupemu www
serveru samozrejme) lze pouze s pravem zapisu do techto adresaru.
Tato omezeni se mohou byt sice definovana v jednom z konfiguracnich souboru
(ServerRoot/conf/access.conf) uvnitr direktivy <Directory dotycny_adresar>,
ale postaci, jsou-li popsana ve specialnim souboru, ktery se obvykle jmenuje
.htaccess (default, lze prekonfigurovat - proc ale :) a je umisten prave
v inkriminovanem adresari.
V obou pripadech (tj. at pouzivame .htaccess nebo access.conf) se da pouzit
nasledujicich direktiv:
AuthUserFile soubor_s_hesly
AuthGroupFile soubor_se_skupinami
AuthType Basic
AuthName retezec
<Limit seznam_metod>
require seznam_require
</Limit>
kde:
soubor_s_hesly
je cesta k souboru s hesly. Struktura souboru je vzdalene podobna
strukture souboru /etc/passwd znameho z UNIXovych systemu
soubor_se_skupinami
je cesta k souboru s definicemi skupin. Struktura souboru je opet
vzdalene podobna strukture souboru /etc/group z UNIXovych systemu
retezec
je retezec, ktery nejakym zpusobem pojmenovava danou chranenou oblast
a ktery bude zobrazovan pri pozadavku na zadani jmena a hesla
seznam_metod
je cast, v niz jsou vyjmenovany metody pristupu, ktere je treba omezit.
Momentalne vim o dvou moznych metodach: GET a POST. K tomu, aby server
poslal prohlizeci stranku, je treba mit povolenou metodu GET.
Jejim omezenim se tedy dany adresar znepristupni.
seznam_require
obsahuje jeden z nasledujicich parametru:
user seznam_uzivatelu
group seznam_skupin
valid-user
kde:
seznam_uzivatelu
obsahuje jednoho nebo vice uzivatelu [definovanych v souboru
hesel]
oddelenych mezerou
seznam_skupin
obsahuje jedne nebo vice skupin [definovanych v souboru skupin]
oddelenych mezerou
K vytvoreni souboru s hesly se pouziva utilitka htpasswd dodavana spolu s
HTTP
daemonem.
Pokud chcete zamezit pristupu z nekterych domen, nabizi se (opet v tychz
souborech) nasledujici:
<Limit seznam_metod>
order seznam_order
deny from seznam_deny
allow from seznam_allow
</Limit>
kde:
seznam_metod
byl popsan vyse,
seznam_order
urcuje poradi provadeni prikazu deny a allow, pricemz posledni prikaz ma
nejvetsi vahu
seznam_deny
obsahuje domeny [pripadne i servery], z nichz je potreba zakazat pristup.
Pro zakazani vsech je vhodny parametr all.
seznam_allow
naopak obsahuje domeny, z nichz je potreba povolit pristup. Rovnez je
mozne pouzit parametr all.
** 4.3 Vsuvky **
Zname Unixove WWW servery (z jistotou NCSA, Apache, Netscape) podporuji
obvykle pouzivani tzv. vsuvek.
Vsuvky jsou zvlastni prikazy vkladane do komentaru (<!-- .. -->) uvnitr
stranky. Tyto prikazy jsou definovany specifikaci SPML, coz pravdepodobne
znamena Server Parsed Mark-Up Language (bez zaruky).
Jeho blizsi popis naleznete napr. mezi dokumentaci k Apachovo modulu
mod_include na http://sunsite.mff.cuni.cz/web/apache/docs/mod_include.html
V podstate jde o to, oznamit serveru, ze na urcitou skupinu dokumentu je treba
nahlizet jako na soubory typu text/x-server-parsed-html.
V Apache serveru se napr. nastavi pridanim do conf/srm.conf radku
'AddType text/x-server-parsed-html .shtml' oznaci vsechny soubory s priponou
.shtml jako vhodne kandidaty pro vsuvky.
Krome toho je trebe jeste v souboru conf/access.conf vsuvky explicitne povolit
pridanim 'Options Includes' dovnitr prislusneho <Directory>. Protoze vsuvky
umoznuji spoustet CGI skripty, muze spravce tuto vlastnost omezit tim, ze
za namisto 'Includes' napise 'IncludesNOEXEC'.
Pokud nekomu prijdou moznosti SPML omezene, muze si samozrejme napsat jako CGI
svuj vlastni HTML preprocesor a ten priradit nekteremu mime-typu direktivou
Action mime-type cesta_k_skriptu.
** 5. Obrazky, zvuky, multimedia **
Pres honosny titul obsahuje tato kapitolka zatim pouze par zminek o tom, jak
vytvaret animovane nebo pruhledne obrazky.
** 5.1 Pruhledne a animovane obrazky **
Udelat jednu barvu pruhlednou (transparentni) umoznuje format gif89b (jestli
to nekoho zajima :) Tento format je podporovan v soucasnosti nejrozsirenejsimi
grafickymi prohlizeci WWW.
Nejjednodussi programek, ktery umoznuje prohlasit jednu z pouzitych barev za
transparentni, se jmenuje giftrans. Dotazem na Nosey Parkera
(http://parker.vslib.cz/parker.html) obdrzite pomerne rozsahlou nabidku tohoto
programu pro mnoho platforem.
Sofistikovanejsi graficke editory jako Adobe Photoshop umoznuji po
priinstalovani zvlastniho plug-inu exportovat obrazky do formatu gif89b
primo.
I na vytvareni animovanych obrazku existuji programy.
Pro MS-Windows byl casto uvaden gifcon, k nalezeni napriklad na
ftp.vslib.cz/pub/msdos/win3/graphics/gifcon.exe, ktery navic umi i vytvaret
pruhledne obrazku.
Jeho nevyhodou je, ze neumi vytvorit vecnou smycku, ktera spociva v pridani
jakesi Netscape loop extension. Tuto umi pridat perlovy skriptik znamy pod
nazvy gifloop nebo gifanim.
Problemy se zacyklovanim animaci nemusi resit uzivatele Macintoshu, pro ktere
existuje prijemna utilitka GifBuilder.
Tot vse, snad to nekomu prospeje.
Pavel
P.S. Jakekoli doplneni, upresneni, ci jine komentare mi posilejte do posty zde
na Liane BBS.
P.P.S. Pres to, ze tyto FAQ urcite nebudou bez chyb, dovoluji si jejich
exitenci povazovat za argument pro mazani postu opakujicich jiz recene
nebo k tomuto opakovani vybizejicich.
P.P.P.S. Omlouvam se za pripadnou klesajici uroven smerem ke konci toho
prispevku - je pravdepodobne zpusobena prechodem od SGI s dvacetipalcovym
monitorem k PCcku se starym ctrnactipaleckem ... :-)