Posted By: Petrik (Petrik) on 'CZscience' Title: Antihmota a par komentaru Date: Thu Jun 8 20:14:03 2000 Zdravice! Nejdrive snakovi: ten clanek je hromada nesmyslu a zkresleni, asi zkusim napsat Jirkovi Svrskovi. Nastesti uznavaji, ze podle vsech experimentu ma antiproton kladnou hmotnost apod. Nicmene rikaji hromadu spekulaci. Chci zduraznit, ze i kdyby nejaka hmota mela zapornou hmotnost, stejne by padala dolu k Zemi. Vsechna telesa zrychluji stejne, i antitelesa. :-) Ted koukam, ze ten clanek prevzali do znacne casti z nejakeho casopisu pro science-fiction, to by mohlo leccos vysvetlit. Zaporna hmotnost by se projevila tim, ze by kolem mela odpudive pole - ale odpuzovala by vsechno, kladnou i zapornou hmotu. Zmena znamenka hmoty znamena zmenu znamenka gravitacni sily, ale take zmenu znamenka "m" v rovnici F=ma, cili zrychleni a=F/m je porad stejne. Dik Rogere za zajimavy vyklad fraktalu. Zrovna predvcirem jsme konecne dokazali, ze ty krivky zjevne v Mandelbrotovi jsou skutecne a presne kruznice a srdcovka, koho zajima, at se ozve. Micvale, pohoda, myslel jsem si, ze to myslis dobre. :-) Velimsky, povrch atomu se samozrejme poradne definovat neda. Pravdepodobnost vyskytu elektronu klesa plynule, pokud chces nekde udelat ostrou hranici, je to otazka konvence. Ale muzes rici, ze libovolna konvence Ti da neco priblizne jako 4.pi.r^2, kde r je konvencni polomer atomu. :-) Nalime, co se tyce toho, ze se vsechno jen zda, rikas to skoro spravne, jedina chyba je v tom, ze se to nezda Tobe, ale mne. ;-) Ostatni jsou stroje v mem snu, ale pripoustim, ze jsi dost dobry stroj, kdyz se dokazes tak verohodne tvarit jako majitel snu, cili ja. :-) Asi Te jeste chvili necham zdat. Radecku, smekam pred Tvymi vyjadrenimi, jsem rad, ze jsi nasel cestu, v niz nezakrsnes na mystifikacich. To by mozna mela byt samozrejmost, ale vsichni vime, ze to samozrejmost neni. K otazce o zbytecnosti vzorecku: podle me jedna z hlavnich veci, ktere deti (a nejen deti haha) musi pochopit, je to, ze vzorce klasicke mechaniky tak presne aproximuji ty spravnejsi relativisticke pro vsechny normalni rychlosti, ze pro bezne ucely staci ty klasicky. Pochopeni toho, ze veda kraci cestou zpresnovani, a ze jedna teorie muze byt vytecnou aproximaci jine teorie - tak skvelou, ze v podstate pro cele tridy jevu komplikace dokonalejsi teorie nepotrebujeme - je IMHO dulezitejsi nez pochopeni jednoho konkretniho vzorce nejake teorie. Co se tyce malych kulicek, nevim, zda jsem pochopil, ale musis presne definovat otazku. Podle definice metru a mereni je vnitrek kulicky rozhodne mensi nez zbytek vesmiru apod. Stejne tak rana historie vesmirutrvala kratsi dobu nez pozdejsi historie vesmiru, podle definice casu v sekundach. :-) Po strance dulezitosti probihaly udalosti tesne po velkem tresku ve velkem chvatu, a historicka dulezitost prvnich tri minut naseho vesmiru je jiste nejmene takova, jako dulezitost nasledujicich 15 miliard let. Ale merit kvantitativne dulezitost je dost slozita vec. :-) Jinak neni pravda, ze ma smysl zakon zachovani energie jaksi prodlouzit "pred velky tresk". V obecne relativite se vubec celkova energie v nejake oblasti prostoru da definovat tezko - poradne to jde jen tehdy, pokud je prostor asymptoticky plochy. Na zacatku vesmiru se takove obtize stavaji zjevnejsimi. Nakonec podle inflacni teorie vznikla veskera hmota prakticky z niceho - jadra pro galaxie se vyvinula z fluktuaci pole (inflatonu), ktere do te doby bylo temer konstantni, prostor vypadal prakticky jako vakuum, az spadl do doliku potencialu a z vykyvu kolem minima vznikla konvencni hmota. To take nenarusuje zadny zakon zachovani. Snaku: Tvoje napady s relativitou jsou velmi standardni a obvykle. Ano, pokud musis zrychlovat, porusis symetrii, Tvoje soustava uz neni inercialni a nemuzes tvrdit, ze se Zeme pohybovala tam a zpet a mela by byt mladsi. Zrada je opravdu v podstate v okamziku zrychleni. Z hlediska obecne relativity je zrychleni ekvivalentni gravitacnimu poli, a gravitacni pole zpusobuje zpomalovani casu. Takto muzes heuristicky popsat, proc ten clovek, co zrychloval, zestarne mene, nehlede na to, kterou soustavu uzijes. Jednodussi je ale jiste uzivat inercialni soustavu. Za druhe: rychlost se meri jako pomer x/t, kde x je urazena vzdalenost a t je cas, za ktery ta vzdalenost byla urazena, ale obe veliciny samozrejme musi byt mereny v teze soustave a podil pak odpovida rychlosti mereneho telesa vuci teto soustave. Mimochodem rychlost muzes symetricky merit z obou soustav: z hlediska Zeme proste plyne cas celkem rychle a za dobu Tveho letu uplyne na pozemskych hodinach deset let. Lide na Zemi spravne nameri 0.99c. Muzes ovsem merit tu rychlost i ze Tve soustavy. Na Tvych hodinkach uplyne jen jeden rok, ale vzdalenost, kterou jsi prekonal, bude desetkrat zkracena Lorentzovou kontrakci delky (ve smeru letu), cili z Tveho hlediska Ti to trva sice jen rok, ale take uletis jen 10x mensi vzdalenost. Podil bude opet 0.99c. Lumidek, http://lumo.come.to/