Posted By: Roger (*:-)) on 'CZscience'
Title:     Re: Vnitrni pnuti materialu
Date:      Thu Dec  5 12:00:35 2002

I prazdna sklenicka muze prasknout. Pokud ma velke vnitrni pnuti. Take se 
delalo tzv. kalene sklo. Myslim 

ze se sklo schladilo relativne rychle. Sice melo velke vnitrni pnuti, zato 
malou miru krystalizace a 

udrzelo se pohromade. Vyhodne bylo, ze takove sklenicky byly relativne velmi 
odolne proti narazum. Pokud 

se ale prekrocila mez, tak se rozletely na tisice kousicku. K tomu dochazelo 
i tehdy, kdyz casem 

krystalizace pokrocila.

Pro neznale .. sklo je v podstate velmi viskozni tekutina. Normalne by za 
pokojove teploty 

zkrystalizovalo. Takove krystaly jsou ale velice krehke. Krystalizaci ale 
brani prave ta vysoka 

viskozita. Pokud se sklo necha chladnout prilis pomalu a dlouho, tak opravdu 
zkrystalizuje. Kazde sklo i 

po stuhnuti pomaleji ci rychleji krystalizuje. Krystalizace je na skodu 
pevnosti, pruznosti a 

pruhlednosti. Nekdy se muze nekvalitni sklo po case zcela tzv. odsklit a plne 
zkrystalizovat. Takove sklo 

je mlecne bile a pri sebemensim namahani se rozpadne doslova v prach. Videl 
jsem takove sklo v almare u 

babicky na pude.

Rychlost krystalizace zavisi hlavne na rychlosti chlazeni. Cim je sklo 
tekutejsi, tim rychleji 

krystalizuje. Mira krystalizace zavisi hodne i na mire necistot ve skle, 
kolem kterych krystaly zacnou 

vznikat. Krystalizace vyzaduje nejaky zaklad. Pokud mam dokonale cisty 
material tak nezacne krystalizovat 

i kdyz je znacne pod teplotou tuhnuti. Takove pripady nejsou nijak vzacne. 
Tento jev se podili na vzniku 

tak zazracne veci jako je snehova vlocka. Nicmene o tom treba jindy, je to 
znacne slozity proces. Jde o 

to, ze v mraku je vetsina vody v tvz. superpodchlazenem stavu. Teplota vody v 
kapickach je mensi nez bod 

mrazu, ale protoze tam neni zadne krystalizacni jadro, je voda stale tekuta. 
Jakmile se ovsam kapicka 

dostane na nejaky povrch nebo na kousek ledu, okamzite zkrystalizuje.

Na tom principu funguji ty samoohrivaci pytliky. Jsou naplnene velice cistym 
gelem, ktery krystalizuje 

pri +-80 stupnich. Kdyz takovy pytlik povarite ve vode, tak se gel rozpusti. 
Diky sve viskozite a cistote 

nekrystalizuje, i kdyz zchladne. V gelu je pak vlozeny prohnuty plisek. Kdyz 
se s pliskem 'lupne', 

vznikla zvukova vlna na okamzik zvysi tlak v gelu a krystalizace zacne. 
Jakmile se slozi par molekul k 

sobe okamzite se na ne zacnou nabalovat dalsi a dojde k retezove reakci, pri 
ktere se uvolnuje nadbytecna 

vazna energie ve forme tepla.
Problem s temito pytliky je, ze kdyz je nepovarite dobre, nebo i casem, 
nejake krystalizacni jadra tam 

zustanou a znicehonic bez vnejsiho impulsu dojde k retezove reakci.

Roger