Posted By: snake () on 'CZscience'
Title:     Re: Slitiny horciku
Date:      Thu Jan 10 22:57:16 2008

> Diky, ten prvni link me obohatil nejen co se tyce chemickeho postupu, ale i
> nove krasne slovo do slovniku. "Predslitina" jsem nikdy predtim opravdu 
> neslysel. Nicmene asi tomu nerozumim, ale zdalo se mi, ze ten clanek
> pojednava 
> o odstranovani uhliku z zelezne taveniny za pomoci horciku. To, myslim, je o
> necem trochu jinem. 

Souhlasim, ze clanek je prave o tom, ale aspon ja osobne jsem z nej 
vyrozumel, ze slitiny se vyrabeji pomoci predslitin, prave toho slova, ktere 
Te tak nadchlo. Take tomu ale vubec nerozumim, takze se dost mozna pletu... 

> odstranovat zbytky cinidla. Delat to ve vakuu nebo atmosfere z inertnich
> plynu 
> se mi zase zda celkem drahe. 

Tak on je inertni treba i CO2, pokud se pouziva v urcitem rozmezi teplot (a 
mam pocit, ze jsem zahledl nekde zrovna ten).

> > prejetim pres to skrtatko vyrobi jiskry. Pokud se tou jiskrou trefite na 
> > misto umisteni pilin, zacnou velmi rychle horet intenzivnim plamenem,
> 
> Zarazi me, ze to jde tak snadno zapalit. Co si vzpominam, tak v laborce jsem
> horcikovou sponu zapaloval plynovym kahanem, protoze sirkou to neslo. Ale 

No, tezko rict. Priznam se, ze kdyz jsem to zkousel doma nad drezem, 
nepodarilo se mi trefit se do te malinkate hromadky. Tehdy mi prislo, ze by to 
holt chtelo vetsi rozmach, abych tech jisker udelal vic, bal jsem se ale, ze 
by mi uletela ruka (ze bych ji nestihl zastavit) a celou hromadku bych si 
rozhodil. Kdyby to chytlo zrovna pri rozhozeni, nemuselo by to v domacim 
prostredi dopadnout zrovna nejlip. Mel jsem pak chut to zapalit aspon  
zapalovacem, ale protoze si jeste pamatuji, jak jasny plamen ten kousicek 
horciku vytvarel ve skole, prislo mi zapalovani pilin s prsty tak blizoucko 
skorovybusnine opet prilis riskantni, a odlozil jsem dalsi pokusy na jindy, 
az se dostanu do prirody. S tim zapalenim mne to ale prekvapuje, bo horcik by 
mel mit zapalnou teplotu 220 stupnu (snad si to pamatuju dobre), a u pilin to 
plati obzvlast. Ty piliny vznikle naskrabanim nozem jsou fakt dost jemne, nema 
to daleko do prachu, a rekl bych, ze budou znacne nebezpecnejsi nez mouka ve 
stejnem mnozstvi... 

> kdyz budou horet ty piliny, asi bych se pak neodvazil do toho strcit cely 
> hranol, jen abych zjistil, jestli to chyti taky. Nevim cim bych to hasil, 

No ono by to nejspis horelo tak rychle, ze bys na to tu vodu treba ani 
nestacil vylit;-). Ale jinak neverim tomu, ze by ten hranol chytil. Mozna od 
tech pilin jeste ano, ale od bezneho ohne sotva. Pravda, jak uz jednou to 
zacne horet, pak se to hasi opravdu hodne spatne, preci jen je to latka 
jednak znacne reaktivni, a za druhe s plamenem o hodne vysoke teplote. 

> protoze vodou to nejde - taky experimentalne overeno. Kdyz se na horici 
> horcikovou sponu kape voda, ohen se zvetsi a nekdy je dokonce pozorovatelne,
> ze to jsou dva plaminky nad sebou. Kybl by asi udelal svoje, ale...

Jo, nejspis udelal. Bo jestli to dobre chapu, ta kapajici voda reaguje s 
horcikem primo, nerozklada vodu na kyslik a vodik, aspon tedy ne v mnozstvi 
pouzitem pri demonstraci. Voda je k haseni nejnebezpecnejsi u pozaru, ktere 
jsou schopne ji rozlozit, protoze rozlozena voda se o kousek vyse opet 
posklada vybuchem. Na to je potreba ale bud opravdu hodne velka teplota 
nejlepe vetsiho mnozstvi horici latky, pripadne elektricky proud.  

> Ano, blbou mouku jsem si skutecne vzal. (Za svych mladych let jsem byl
> desnej 
> pyroman.) Dovedes si predstavit, jak to vypada, kdyz u domu zapalis svicku a

Teda ja byl take pyroman, ale vidim, ze mne spoustu veci nenapadlo 
vyzkouset;-). A to jsem zkousel palit fakt leccos, vcetne lihu (smichejte lih 
s vodou, to je fakt bozi vec, navic to jde zapalit i primo v ruce bez 
popalenin)...

> pak na ni ze strechy vysypes hrst hladke mouky? Asi na paty pokus to konecne
> chytlo a bylo to velice efektni. Sice jsme pak meditovali nad pokusem hodit 
> tam celou kilovku, ale nakonec jsme se nastesti neodvazili. 

:-)))

> Legrace se sprejem neni az tak bezpecna, jak tvrdis (sakra, ja to hloupe 

Nesouhlasim. Ale samozrejme zalezi trochu i na podminkach. Za dulezite 
povazuji zejmena tri: sprej je nutne samozrejme ovladat rucne, tj. drzet v 
ruce, za druhe musi to byt bezna uzavrena nadoba, nikoli napr. plnitelny 
rozprasovac, a za treti trysku nedavam primo k plameni, ale pouze sprejuju 
pres nej. Staci klidne pouhych 10 az 15 cm, prilis velka vzdalenost konec 
koncu take neni vhodna.

Nedovedu si za takovychhle okolnosti predstavit, ze by mi to bouchlo. Samotna 
natlakovana nadoba muze bouchnout pouze tehdy, pokud ji jako celek vystavime 
prilisnemu teplu, a ona se pak rozleti tlakem, pricemz nasledne muze pak 
samozrejme bouchnout (plamenem) i uvolneny obsah. Dokud neni ale nadoba 
vystavena prilisnemu teplu (a to udela jen opravdovy idiot), musel by se 
plamen dostat k obsahu pres trysku a pres celou tu dlouhou tenkou trubicku, 
navic ve chvili, kdy pres cele tohle ona horlavina proudi sakra vysokou 
rychlosti smerem ven. To lze jednoduse naprosto vyloucit, nic takoveho se 
stat nemuze.

On je zakladni vtip uz mj. prave v tom rozmelneni (viz ta mouka, ze jo). 
Samotna horlavina v tlakove nadobe temer jiste neni sama o sobe vybusna, 
navic je temer jiste potreba k horeni i atmosfericky kyslik, hnaci plyn byval, 
a snad i dodnes byva, inertni. Vybusny je tudiz pouze vznikly aerosol...

Radecku, rozsud nas:-).

> odmazal). Sice jsem to nevidel na vlastni oci, ale bylo mi to velice 
> verohodnou osobou vypraveno. Pokus vypadal nasledovne - vicko u spreje se 
> zajisti gumickou, aby zustalo zmacknute a strika zase pres svicku. Nechas to

Tak tohle povazuji potencialne za preci jen nebezpecnejsi nez mnou popsany 
zpusob, i tak ale neverim, ze by to dokazalo bouchnout (napr. kdyby 
mechanismus selhal a sprej sprejoval do nekonecna).

> lezet a jdes kousek pryc. Pote, co trochu poklesne tlak to pry skytne, na 
> zlomek sekundy "zhasne" a pak nasleduje znacny vyvin svetla a tepla, 
> po nemz plechovku od spreje uz nejspis nenajdes.

Moc jsem z toho popisu nepochopil, kdy a jak se priklada ohen. Je ta svicka 
zapalena po celou dobu? Jestli ano, nechapu moc, proc se vse zajistuje 
gumickou, jen to zvysuje nebezpecnost. Jestli se ohen priklada az po nejake 
dobe, co sprej jede, je to samozrejme take zhovadilost, protoze se okolni 
prostredi naplni v daleko vetsi mire aerosolem, pricemz to muze bouchnout 
vsechno najednou. Nebezpecny na tom samozrejme pak ale neni ten sprej, ale 
mnozstvi a druh rozprasene latky. Vetsina latek ve sprejich jde velmi rychle 
k zemi, i tak by to byla ale pitomost.

Jinak ja zkousel zapalovat primo i plyn do zapalovacu (butan),
ale u toho uz by mne samozrejme nenapadlo zapalovat to se stisknutym cudlem. 
Protoze jsem vedel, do ceho jdu, a co mam ocekavat, zapaloval jsem to v baraku 
na schodisti. Asi tak 10 vterin pote, co jsem kratce striknul tim plnicem 
zapalovacu, jsem skrtl zapalkou a hodil ji na zem. Protoze jde o plyn tezsi 
nez vzduch, ma tendenci se drzet pri zemi a teci dolu po schodech. Pri 
kontaktu se zemi se prizemni vrstva okamzite vznala (bez vybuchu ovsem) a par 
malo vterin horela. Protoze plyn sam je naprosto neviditelny, vytvari to 
znacne bizarni dojem, obzvlaste tedy v mistech, kde se plyn pohybuje. 

snake