Posted By: mirousek (mirousek) on 'CZscience'
Title:     Clark a adaptace
Date:      Tue Feb 20 14:57:37 1996



Zdravim vsechny pretele evolucnich diskusi,

> > >   Ktere organismy jsou nejlepe prizpusobeny svemu okoli ?
> > >   - Ty, ktere prezily.
> > >   Ktere organismy prezily ?
> > >   - Ty, co se nejlepe prizpusobily svemu okoli.

Tento uryvek bych tu ponechal jako moto:


>   ET rika, ze mechanismem evoluce byla potreba prizpusobit se prostredi. 
> Tedy, ze preziji ty organismy, ktere jsou nejlepe prizpusobene. Toto 
> tvrzeni je dusledkem ET, na nemz by bylo mozno provest jeji falzifikaci.
> Problemem je, jak objektivne urcit, ktere organismy jsou optimalne 
> prizpusobene. Vzhledem k obrovske slozitosti a vzajemne provazanosti 
> (napr. potravni retezec) organismu v prirode je vsak prakticky nemozne 
> toto objektivne posoudit. Proto se tedy obvykle jako optimalne 
> prizpusobene oznacuji proste ty, co prezily. Tim se vsak likviduje 
> falzifikacni kriterium ET, teorie se stava "neprustrelnou" a neni mozne 
> ji vyvratit. 
> 
>                                    Clark


Myslim si, ze tyto uvahz jsou castecne extrahovany z jednoho clanku 
publikovaneho v casopise Evolution (kdybych mel poradnou databazi, viz 
predchozi muj post, tak ted "strelim" citaci. Je skutecne pravda, ze v 
ucebnicich ekologie, i v evolucni biologii jsou TAUTOLOGIE, jejichz peknym 
primerem je uvodni citat.Nicmene tyto tautologie (podle meho nazoru) evolucni 
ani ekologickou teorii nevyvraci, a ani nepusobi jeji "nevyvratitelnost". 
Takove tautologie (podle mne) pouze delaji ostudu .... 
 
Pokusim se vec vysvetlit asi takto: 
Vetsina organismu zanechava vice, nektere mnohem vice potomstva, nez kolik se 
jich dozije dospelosti. Mezi potomstvem daneho organismu existuji jiste 
rozdily. Vsichni nejsou stejni, stejne jako my nejsme vsichni stejni. 
Jestlize je necoho na pocatku mnoho (pulcu v rybnice, rybiho pludku) a na 
"konci", t. j. v dospelosti je toho maalo, pak musi dojit k SELEKCI, tedy k 
"bezdecnemu vyberu" te casti z potomstva, ktera muze zanechat dalsi 
potomstvo. Je otazka, podle jakeho KRITERIA, je vybrana ta cast potomstva (u 
nekterych organismu jsou to tisiciny promile), ktera ma zanechat dalsi 
potomstvo. Klasicky darvinismus a selekcionismus tvrdi, ze jsoui to ti 
ZDATNEJSI, Kimurova neutralni teorie naopak tvrdi, ze jsou to ti STASTNEJSI. 
Nicmene, v obou pripadech potrebujeme NECO, cim bychom kvantifikovali vliv 
rozdilneho genotypu na jedne strane, nebo, chcete -li, individualnich 
rozdilu, na pocet zanechaneho potomstva tim kterym genotypem nebo tim kterym 
individuem na strane druhe. To NECO jsme nazvali FITNESS, do cestiny 
neobratne prelozeno jako "zdatnost". S pomoci pojmu FITNESS lye samozrejme 
vytvorit radu definic kruhem, viz uvodni citat, stejne tak je to mozno udelat 
v ekologii s pojmem NIKA. Jadro pudla je nekde jinde. Testovat totiz 
muzeme, zda je to zkutetecne tak. Tedy:
1) Existuji u daneho druhu genotypy, jejichz nositele se lisi ve sve 
plodnosti? (nebo u kterych se lisi prezivani do dospelosti)
2) Existuji v potomstu jednech rodicu takove rozdily ve vlastnostech 
potomstva, ktere by se odrazely ve schopnosti prezivat a zanechavat potomstvo?
3) Co je kriteriem toho, ze dana cast potomstva prezila do reprodukcniho veku 
4) Existuji nejake rozdily v genotypu mezi temi co prezili do reprodukcniho 
veku a temi kteri to stesti nemeli? (u potomstva jednech rodicu)
Takovych otazek by se dala postavit cela rada, a jejich spolecnym rysem je 
TESTOVATELNOST a FALSIFIKOVATELNOST. 


A TO JE ZATIM VSE, PANOVE,
MIROUSEK@RISC.UPOL.CZ