Posted By: Pavouk (Pavouk) on 'CZscience'
Title:     Re: Podivuhodne spravna volba konstant
Date:      Mon Jan 22 19:30:49 1996


Fundamentalnim konstantologum zdar a druhe nejvyssi forme hmoty zvlast!
 
Z nedostatku casu jen kratce.
 
V zasade s Lumovymi vyvody souhlasim, nicmene bych chtel ucinit
nekolik opravnych poznamek.
 
Predevsim bych od sebe oddelil ciselnou velikost a rozmer konstant.
Napriklad soustava CGS a SI maji jiny pocet zakladnich jednotek.
Na stejnem principu jako jsou tyto soustavy muzeme klidne zavest
takovou soustavu jednotek, ze vsechny veliciny vyjadrene v teto
soustave budou bezrozmerne. A naopak muzeme klidne zvolit ciselne
c=1, G=1 atd. ale, ponechat jim nejaky rozmer. Vsechny veliciny
potom budou mit ciselne stejnou hodnotu, jako kdyz c,G,... budou
bezrozmerne jednicky, ale zustane jim nejaky rozmer.Mluvit tedy
o rozmernosti nebo bezrozmernosti je vec pouhe konvence.
 
>V prvni rade nepovazuji c,G,h za fundamentalni konstanty, pouze za
>dusledek spatne volby jednotek: lide treba drive nevedeli, ze teplo
          ^^^^^^^^^^^^
>Ovsem teoreticti fyzici (jak bych zaradil vsechny fundamentalni konstantology)
>radi pracuji v prirozene soustave jednotek, kde c=1 (relativisticke
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Termin spatna volba bych nahradil vyrazem "nesikovna volba".
Rozhodne ale nelze mluvit o spatne volbe. Teoreticti fyzici by
klidne mohli pracovat v jakekoli jine soustave jednotek i
kdyz je zcela pochopitelne ze v prirozene soustave pracuji
radi.
 
A nyni k fundamentalnosti konstant.
Pokud dospejeme k takove teorii, ktera jiz nebude obsahovat
zadne volne parametry je jasne, ze nema smysl mluvit o nejakych
fundamentalnich konstantach. Pokud vsak teorie ma nejake volne
parametry muzeme tyto nazvat fundamentalnimi konstantami.
Samozrejme ze v takoveto teorii muzeme za parametry zvolit
ruzne veliciny.
 
>(Jsem si vedom, ze v popularnich clancich - treba Grygarovych - se obcas
>mluvi o c,G,h jako o zakladnich parametrech. Ac mam autory rad, nemaji
>pravdu.)
 
>Tak treba konstanta jemne struktury e^2/4pi.hbar.c = 1/137.03604....
?zatim nema vysvetleni. Stejne tak nema zatim vysvetleni pomer hmot mionu
>a elektronu, nebo treba protonu a elektronu: Jara Cimrman spocital, ze
 
Je tedy zrejme, ze za fundamentalni konstantu je mozno povazovat
napr. bud konstantu jemne struktury nebo napr c. Preferovani jakekoli
z techto moznosti nema z hlediska formalni logiky opodstatneni.
 
myslim, ze si ale jinak rozumime, je mi jasne co chtel Lumo rict
a s tim souhlasim
 
>ANTROPICKY PRINCIP je nastroj, ktery dava vysvetleni, proc jsou vsechny
>konstanty tak dobre naladeny, ze tu muzeme zit: rika totiz logickou vec,
>ze ve svete, kde jsou konstanty naladeny spatne, ze nemuze vzniknout
>inteligentni pozorovatel, nemuze vzniknout take nikdo, kdo by si STEZOVAL,
>ze jsou spatne, protoze na stezovani je treba inteligence.
                         ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Na zaklade pozorovani mohu jednoznacne toto tvrzeni prohlasit
za nepravdive :-)
 
>> ...pekny a nazorny priklad, proc nemohou zaroven
>> existovat dve ruzne hodnoty h.
>>
>
>Teto pasazi vubec nerozumim. (Resp., prijde mne zmatena.) A jo, dodatecne
>mne doslo... Pavouk asi uvazoval jakousi sirsi tridu teorii, ktere maji
>'dve' rychlosti svetla a jen jedna z nich (s c=c_OK) je relativisticka.
>K takovemu zobecnovani nevidim sebemensi duvod. Pak bychom mohli hledat
>i mezi teoriemi, ktere nejsou invariantni vuci rotaci...
 
>Jednoduchou obmenou dostavame odpoved na Pavoukovu otazku, tato odpoved
>vsak nema vubec zadnou hodnotu: nemohou byt dve hodnoty h, protoze
>by to bylo v rozporu s kvantovou mechanikou; kdyby napr. h ze vztahu
>E=h.f bylo jine nez h ve Schr. rovnici, oscilovala by pravdepodobnost,
>ze se foton nekde nachazi... nebo by se nezachovavala energie (protoze
>energie fotonu by byla pocitana spatne...) atd.atd.
 
Tos to Lumo odbyl moc jednoduse. Pavouk neni tak hloupy jak
by se snad nekomu mohlo zdat. Samozrejme netvrdim, ze je nejaky
duvod k zobecnovani k teorii ve ktere existuji dve hodnoty h,
jde ciste o spekulativni uvahu.
 
Ale napriklad v samotne kvantove mechanice (tj. nerelativisticke
kvantovce) nevidim duvod proc by to nebylo mozne. Mozna ze nebylo
zcela zrejme co jsem chtel rici, tak to zkusim znovu.
 
Mejme dva druhy castic. Pro jedny plati [x,p]=i.h1 a pro druhe
[x,p]=i.h2 . Pokud by to napr. byly dva druhy elektronu, muzes
si klidne napsat Schr, rovnici, dostat nerozporna reseni, atd.
Dle meho nazoru samotna QM nestaci nato abychom na zaklade nejake
vnitrni rozpornosti mohli prohlasit, ze provsechny castice je
hodnota Planckovy konstanty stejna.
 
 
Vsechny moc pozdravuje Pavouk :-) :-)
 
P.S. Jsem rad, ze se tu konecne objevili i nefyzikalni prispevky!!!!