Posted By: rik (rik) on 'CZscience' Title: Re: Relace neurcitosti Date: Mon Jun 19 10:19:40 1995 > byl jsem vyzvan k reakci na konkretni post, tudiz ozvu se na zajimave > spojovani Heisenbergovych relaci a postmodernismu. > Rad bych podotknul, ze nazory, ktere dale predstavim, nebudou az zas tak > jen > mymi osobnimi, spise zretelne prevladajicimi v odbornych kruzich. > > Tedy, spolu s prof.Bicakem a dalsim se musim vysmat postmodernisticke frasi > o > tom, ze zivnou pudu a opravneni nasel postmodernismus ve trech divech vedy > 20. > stoleti: > > Teorii relativity, Goedelovych teoremech a Heisenbergove principu. r: Nechci zde vystupovat jako obhajce modniho trendu, ktery se nazyva postmodernismus, ale myslim si, ze jej nelze tak smahem odmitnout bez skutecne znalosti programovych del postmodernismu - F. Lyotard "O postmodernismu", W. Welsch "Postmodernismus". Kritika toho, co se bezne jako postmodernismus oznacuje je zajiste spravna, ale to je spise novinarske klise nikoli skutecna filosoficka recepce zmen, ktere nastaly ve spolecnosti a ve vede. V postmodernismu nejde to, ze by si kazdy mohl rikat co chce, ale o skutecnou pluralitu forem vedeni. Tzn. ze se jedna fosma vedeni a poznani nestavi nad ostatni, ze zadna forma vedeni neni nadrazena ostatnim. Kazda forma vedeni hraje "svou jazykovou hru" [L. Wittgenstein: Filosoficka zkoumani] a chceme-li neco kritizovcat, tak pouze v intencich dane jazykove hry nikolv z vnesku. V postmodernismu proto nelze brat za sm,erodatne, ze napr. veda je nejvyssi formou vedeni, proto neni schopna resit otazky lidske egistence, at uz individualniho nebo globalniho charakteru. Nelze rici, ze by postmoderna nasla zivnou pudu ve vyse uvedenych principech vzatych z vedy, ale spise ji uvedene principy inspirivaly. ... bla bla bla > > pojmech a neadekvatnich predstavach - ze casticim prisuzujeme polohu, > > hybnost, energii a trvani v objektivnim case, aniz by jim tyto vlastnosti > > byly vlastni , tj. ze treba merime ne skutecnou hybnost, ale jiny projev > > castice, ktery se do hybnosti promita ? (Lidske oko take umi opticky vjem > > jakozto reakci na tlakovy podnet, takze proc by se podobne nemohly chovat > i detektory castic ? ) r: Heisenberg rika [W. Heisenberg: Fyzika a filosofie], ze my nemuzeme pouzivat jine pojmy, nez ty, ktere jsou spojene s nasi smyslovou zkusenosti, proto napr. zavadet pro kvantove objekty [elementarni casti] nove pojmy napr. vlnice - jakozto objekt chovajici se jednou jako vlneni podruhe jako castice - je nesmyslne, protoze bychomje museli nadefinovat pomoci jiz znamych pojmu. Takze uvahy o tom, ze se do naseho pozorovani neco promita jsou sice pekne a asi se tam skutecne neco promita, ale stoji to mimo nasi zkusenost a pravdepodobne, je-li nase veda spravna - vzdy bude stat. > Ano! V hrubych rysech jsou to presne uvahy, ktere jiste probehly hlavami > tvurcu kvantove teorie. Nicmene dneska uz mame tyto otazky vyreseny a fysici > snad smysleji (v danem stupni aproximace) ve spravnych pojmech. r: nejsem si jisty, zda jsou tyto otazky zcela vyreseny, QM, neni uzavrenou teorii. > > Jinak chci jeste rici, ze vyklad QM od kodanske skoly (Niels Bohr a jeho > pratele) je dostatecny i v dnesni dobe a nove interpretace QM (minim ty > rozumne) jsou jen jemnym zkrasnenim Bohrovych. r: Nemyslim si, ze by napr. teorie kvantovych potencialu byla zkraslenim kodanske interpretace. Musime cinit rozdil mezi matematicky zpracovanou teorii a jeji fyzikalni interpretaci. O matematickem zpracovani QM nikdo nepochybuje za je spravna [pozor - spravnost neni synonymum pro pravdivost], ale interpretace jsou ruzne a navzajem rozporne. Da se rici, ze existuje spousta vyhrad proti kodanske interpretaci. Napr. snahy D. Bohma, ktery se pokousel na zaklade Einsteinovych uvah vypracovat jinou interpretaci QM. Sam Einstein mel proti ni spoutu vyhrad proto ji take nikdy neprijal jako konecnou ...atd. ahoj rik