Posted By: Disciple (Inner Fire) on 'CZreligion' Title: Re: Prirozene touhy ][ (neporozumeni?) Date: Mon Nov 10 12:06:04 1997 > Ahoj Honzo, Kiwi a vsichni, kdo sledujete tuto zajimavou debatu! > Mam z ty nasi debaty zamotany pocit. Ja taky. > Naplneni ocekavam, i kdyz na ne nemam pravo, doufam. Vzdy, kdyz slysim slovo "ocekavani", vzpomenu si na dva aforismy sveho duchovniho ucitele: "Kazde ocekavani konci zklamanim." a "Mir zacina, kdyz ocekavani konci." Pravdivost techto slov jsem si jiz mnohokrat vyzkousel na vlastni kuzi. > Nemam pravo zit, presto touzim zit a je moji povinnosti touzit zit; presto > nemam pravo, aby moje touha zit byla naplnena, ale mam povinnost se o to > snazit, snazit se chtit zit. Stejne tak mam touhu po tom, byt prijata, > jsem sama touto touhou (tvori zaklad my bytosti), ... Myslim si, ze sjednoceni s Bozi Vuli je mnohokrat vyssi nez touzit, ocekavat ci chtit... Touha, pokud jde spravnym smerem a pokud je to skutecne touha toho "Ja", je do urcite doby dobra. Treba touzit po sjednoceni s Bozi Vuli je zcela jiste veci uslechtilou. Avsak jakmile clovek jednou tohoto dosahne, nepotrebuje jiz po nicem jinem touzit, ci neco jineho ocekavat. Je naplnen, je stasten. > Vy nekteri oddelujete ja a telo. Mozna spise skutecne od neskutecneho. Ci konecne od nekonecneho. Nebo smrtelne od nesmrtelneho. Kdyz si uvedomime, co jsme, uz pro nas neexistuje smrt. Je jen zivot. > Reknete, "ano", "touha po zivote ano", ale ne po zivote tela, ale po zivote > duse. Reknete, "ano", "touha po prijeti ano", ale ne po prijeti clovekem, > ale po prijeti bohem. { Pokracovat v "komentari" tohoto postu budu mozna pozdeji. Ted musim na obed. Nejak mi to casove nevyslo. } |/ ____ ____ ____ ___ ____ ____ _ ___ --O-- / / / /___ / / /___/ / /_ / /| /___/ __/_ ___ / /__ __/_ / /__ /__ / / / /_ e-mail: skvrnem@feld.cvut.cz / /