Posted By: Ultimus (Tlustoch) on 'CZreligion'
Title: A jeste jednou o cirkvich
Date: Mon Nov 27 10:26:06 1995
Drazi nabozensti fanatici,
Jiz nekolik dni sleduji vyvoj na tomto boardu a musim rict, ze diskuse o
zbytecnosti ci nepostradatelnosti cirkvi zacina konecne nabirat obratky.
Nedalo mi to a rozhodl jsem se take necim prispet.
Predevsim bych vam chtel pripomenout, co to vlastne cirkve jsou. Prvni
krestane (predpokladam, ze vite, ze cirkve jsou zalezitosti ciste
krestanskou) zili v nepocetnych obcinach poruznu na uzemi rimskeho imperia.
Prislusnici obciny podlehali jak po strance svetske, tak i duchovni rade
presbyteru (presbyteros - recky starsi), kteri zprostredkovavali spojeni s
okolnim svetem - misie, obstaravani predmetu denni potreby, ktere nebyli sami
schopni vyrobit a mnohe dalsi aktivity. Radovi clenove byli pokud mozno
izolovani od okolniho sveta, vetsinou ale dobrovolne. Vcelku krestanske obce
kopirovaly strukturu spolecenstvi esejcu, zidovske sekty, jejimz prislusnikem
byl nejspis i Jezis. Kolem prelomu 4. a 5. stoleti ziskavaji v obcich stale
vetsi moc biskupove, puvodne hospodarsti predaci (recky episkopos -
dohlizitel). Nejmocnejsimi episkopaty byl Rim, Alexandrie a Antiochie. S
rozpadem Rimske rise je spojeno i rozdeleni prvotni cirkve - zapad ovladl
rimsky biskup na stolci svateho Petra, na vychode rostl vliv patriarchy
alexandrijskeho. Tak vznikla cirkev rimskokatolicka a reckokatolicka.
Slovo cirkev, ekklesia se obevuje teprve u Aurelia Augustina v jeho
stezejnim dile De civitates Dei, tedy o Bozim state. Sv. Augustin definoval
cirkev jako armadu Kristovu, ktera bude v Jeho jmenu rozsirovat vsemi
prostredky Jeho viru. Byly tedy polozeny zaklady pro stredovekou cirkevni
masinerii, ktera zkompromitovala krestanstvi natolik, ze v devatenactem
stoleti zacali krestane odstupovat od sve viry. Z tohoto soku se krestanske
cirkve dosud nevzpamatovaly.
Ale k vlastnimu problemu nutnosti cirkvi. Domnivam se, ze cirkve v
soucasne dobe maji stale sve misto ve spolecnosti. Novou ulohu krestanstvi
vidim v poskytovani dusevni posily lidem "na dne". Zde si myslim, ze
krestanska laska k bliznimu ma stale sve nezastupitelne misto. Jinou
problematikou je existence Bozi. Scholastikove dokazali, ze k uspokojivym
vysledkum lze dojit ciste rozumovymi cestami (tedy uz zadne Tertullianovo
Credo, queia absurdum - Verim, ac to je nesmyslne) a neni treba se uchylovat
ke zjevenim, ke kterym se katolicka cirkev, narozdil od pravoslavne stavi
znacne rezervovane. Chtel bych upozornit, ze nejvetsi fyzikove, ac ateiste se
ke konci sveho zivota stali hluboce vericimi. Pochopitelne, ze pro skutecnou
viru je treba byt presvedcen. Pro skutecne vericiho cloveka pak ztraceji
cirkve jakykoli vyznam a jsou z jeho pohledu pouhou berlickou pro kolisajici.
Dalsi duvod, proc by mely cirkve existovat, vyplyva z jejich svetske
podstaty. Kazdy clovek ma potrebu se nekam zaradit (nebo alespon vetsina
lidi) a krestanske cirkve (pozor, nikoli sekty, tady je diametralni rozdil)
mu to umoznuji. Krestanstvi v modernim svete se tak vraci ke svym pocatkum a
domnivam se, ze to tak je dobre.
P.S. Odpustte mi ten rozsah a chyby, ale ja jsem to proste napsat musel.
Vas oddany Ultimus