Posted By: Sebastien (Sebastien) on 'CZphilosophy'
Title:     Re: Utrpeni
Date:      Mon Mar 15 19:42:42 1999

Tyjo, fakt dobry!
Myslim,  ze vim presne, o ce mmluvis. Drive jsem zavodne plaval a tyhle 
stavy jsem zazival po  kazdem treningu. Je to opravdu povznasejici a pokud 
zajdes do skutecnych extremu, muze se ti stat, ze zapomenes na svoje hloupe a 
ubohe telo a proste jenom jses. Kdyz  jsem to zazil poprve, docela jsem se 
toho leknul. Mlatil jsem rukama o vsechno mozne, jenom proto, abych si vubec 
uvedomil, ze je jeste mam. Ale pak se mi to stavalo casteji a ja prisel na 
to,ze je to vlastne docela prijemne a jde to jeste vic zesilit, pokud zacnes 
na tu bolest opravdu intenzivne myslet. Je to asi nejakej  obranej 
mechanismus, ze kdyz uz je to nesnesitelne, tak te mozek proste odpoji od  
zbytku tela a najednou letis. Byly to moje prvni setkani s cistou existenci a 
proste se na to neda zapomenout. 
Jenze v posledni dobe jsem se  na sport tak trochu.. uhm atd., ale presto 
jsem se tech pocitu volnosti vzdat nechtel. Dost jsem o tom premyslel a 
nakonec jsem nahradil unavu a bolest tela za utrpeni nebo prepeti mysli. 
Nekde jsem cet, ze stari mystici dosahovali vyssiho vedomi  zahlcenim smyslu.
Neco na tom asi bude. Ja osbne mam moc rad  melancholickou naladu,  ktera  me 
nuti premyslet. Idealni pro me  lehci deprese a naproste osameni uprostred 
davu. Nevim  presne, jak to definovat nebo vysvetlit, ale urcite se najde 
nekdo, kdo to pochopi (snad :)). No proste ja  osobne davam prednost tyrani 
ducha pred tyranim tela.
Zda se mi to mnohem ucinejsi i proto, ze pri telesnem cviceni se mi nikdy 
nepodarilo uplne vyloucit prvek tela z mysli. Pri mentalnim cviceni uz se mi 
podarilo tak zahltit mozek (?), ze jsem prestaval videt  normalni svet a 
ulitaval jsem si uplne jinam :).

Takze se mejte pekne a moc to neprehanejte - vseho moc skodi. :)

Sebastien