Posted By: Disciple (God's toy) on 'CZphilosophy' Title: Sri Aurobindo: "Zapadni metafyzika a joga" Date: Thu Feb 6 19:50:45 1997 Evropske metafyzicke mysleni - dokonce i tech myslitelu, kteri se snazi dokazat nebo vysvetlit existenci nebo podstatu Boha anebo absolutna, svymi metodami a vysledky nepresahuje hranice intelektu. Ale intelekt neni schopen poznat nejvyssi Pravdu. Muze jen tapat pri hledani Pravdy, zachycovat jeji jednotlive (fragmentarni) obrazy, ale ne pravdu jako celek, a muze se pokouset spojit je. Rozum nemuze dosahnout pravdu, muze jen vytvorit nejaky vykonstruovany obraz, ktery se ji snazi predstavit, anebo kombinaci takovych obrazu. Vysledkem evropskeho mysleni tedy vzdy musi byt agnosticizmus zjevny (declared) anebo skryty. Intelekt, jde-li cestne ke sve vlastni hranici (end), se musi vratit nazpet a podat nasledovny odpocet: "Nejsem schopen poznani. Existuje, anebo v krajnem pripade se mi zda, ze muze byt anebo dokonce musi byt Neco nadpozemskeho (Something beyond), nejaka konecna realita, ale co se tyka jeji pravdy, mohu jen vyslovit domenky (speculate). Je bud nepoznatelna, anebo nemuze byt poznana s mou pomoci (mnou)". Anebo, dostal-li (rozum) nejake svetlo z toho, co se nachazi za jeho hranicemi, muze tez rict: "Mozna je nejake vedomi za hranicemi Rozumu, protoze, zda se mi, zachycuji jeho zablesky a dokonce dostavam od neho pokyny. Nachazi-li se toto ve spojeni s Nadpozemskym, anebo je-li to i samotne vedomi Nadpozemskeho, i ty muzes najit nejakou cestu k jeho dosazeni. Tehdy toto Neco muze byt poznano, ale jinak ne." Jakekoliv hledani Nejvyssi pravdy jen prostrednictvim intelektu musi skoncit agnosticizmem uvedeneho druhu, anebo jakymsi intelektualnim systemem, anebo rozumem skonstruovanou doktrinou (formula). Uz existuji stovky takovych systemu a doktrin a mohou byt vytvoreny dalsi stovky, ale ani jedna z nich nemuze byt posledni. Kazda z nich muze mit svou hodnotu pro rozum, a ruzne systemy s jejich protikladnymi zavery mohou byt stejne pritazlive pro adekvatni umy a schopnosti. Cela tato prace spekulativniho mysleni je uzitecna tim, ze vychovava (trenuje) lidsky rozum a neustale mu poukazuje myslenku o Nadpozemskem a Konecnem, ke kteremu se musi obratit. Ale myslici rozum (intellectual Reasom) muze jen neurcite poukazovat na Nej, anebo ho poslepu ohmatavat, anebo se pokouset odhalit jednotlive a dokonce protikladne aspekty. Jeho projevy jsou zde. Muzeme vejit do Neho a poznat Ho. Do te doby, co jsme v ciste intelektualni oblasti, vsechno, co je mozne zde udelat, je - nezaujate uvazovat o tom, co bylo promysleno a potom nalezeno, stale zvazovat (thrwovong up) myslenky, vsechny mozne myslenky a (nakonec) vytvorit tokovou nebo jinou filozofickou viru, minku nebo zaver. Takoveto nezaujate zkoumani Pravdy by bylo jedinou moznou pozici kterehokoliv pruzneho a sirokeho intelektu. Ale jakykoliv zaver, dosazen tokovymto zpusobem, by byl jen spekulativni (speculative). Nemohl by mit zadnou duchovni hodnotu, neposkytl by presvedcivou (decisive) zkusenost (zazitek), anebo duchovni viru, kterou hleda duse. Je-li intelekt nasim nejvyssim moznym nastrojem a neni jinych prostredku na dosazeni nadmaterialni (nadfyzicke - supraphysical) Pravdy, tak moudry a neomezeny agnosticizmus musi byt nasi konecnou pozici. Veci ve svem projevu mohou byt poznane po urcity stupen, ale Nejvyssi a vsechno, co se nachazi za hranicemi Rozumu, musi navzdy zustat nepoznane. Avsak existuje-li vyssi vedomi za hranicemi Rozumu, a toto vedomi je nam dostupne, muzeme poznat konecnou realitu a vstoupit do ni. Intelektualni uvaha, logicka argumentace, at uz existuje vyssi vedomi nebo ne, nas muze dovest velmi daleko. To, co potrebujeme, je cesta k tomu, aby jsme ziskali zkusenost (zazitek), dosahli toto vedomi, vstoupili do neho, zili v nem. Kdyz to dosahneme, intelektualni uvaha a posuzovani (argumentace - reasoning) nutne ustoupi do pozadi a dokonce ztrati svuj smysl pro existenci. Filozofie, intelektualni vyjadreni Pravdy, mohou zustat jako prostredky vyjadreni tohoto vetsiho objevu - pokud ho vubec je mozne vyjadrit ve sfere mentalniho rozumu (in the mental intelligence). Toto, jak budete videt, odpovida na vasi otazku o zapadnich myslitelich - Braedlym a jinych, kteri dospeli pres intelektualni uvahy k myslence o "Jinem za hranicemi mysleni", anebo se dokonce pokouseli, podobne jako Braedly, vyjadrit sve zavery o nem terminy, ktere pripominaji nektere vyrazy v "Arji". Tato myslenka sama o sobe neni nova, je stara jako Vedy. Byla zopakovana v jine forme budhismem, krestanskym gnosticizmem. Prvotne byla odhalena ne intelektualnimi uvahami (ne praci mysliciho intelektu), ale cestou mystickeho nasledovani vnitrni duchovni discipliny. Nekdy mezi 5. - 7. stoletim pred Kristem lide stejne tak na Vychode jako na Zapade zacali intelektualizovat Poznani. Tato pravda se zachovala (prezila) na Vychode. Na Zapade, kde intelekt zacali uznavat za jediny a nejvyssi nastroj na odhaleni pravdy, zacala odumirat (to fade). Ale i tam se stale pokousi znovu se vratit (to return). Vzkrisili je neoplatonici, a ted, jak se zda privrzenci neohegelizmu a jini (napr. Uspenskij a jeden nebo dva nemecti myslitele, myslim), zda se, ze se priblizuji k ni (dosahuji ji)... A prece je tu rozdil. Na Vychode, zvlaste v Indii, metafyzici (metaphysican thinkers) se pokouseli, jako i na Zapade, stanovit podstatu nejvyssi Pravdy prostrednictvim intelektu. Ale, za prve, neudelali intelektualni mysleni nejlepsim nastrojem na odhaleni pravdy, ale dali ho na druhe misto. Prvni misto vzdy patrilo intuici a osviceni, duchovni zkusenosti. Intelektualni zaver, ktery protirecil teto nejvyssi autorite byl povazovan za neplatny. Za druhe, kazda filozofie byla vyzbrojena praktickou cestou dosazeni nejvyssiho stavu vedomi. A tak, dokonce i kdyz zacinali od mysleni, cil spocival v tom, aby dospeli ke stavu vedomi, presahujiciho za hranice mentalniho mysleni. Zakladatel kazde filozofie (jako i ti, kteri pokracovali v jeho praci, anebo ve skole) spojoval v sobe myslitele - metafyzika a jogina. Ti, kteri byli jen filozofy - intelektualnimi (racionalistami, spekulantami), byli vazeni pro svou ucenost (learning), ale nepatrili mezi objevitele pravdy. A filozofie, ktere nemeli dost silne prostredky (na dosazeni) duchovni zkusenosti, odumiraly, patrili minulosti, protoze nebyli skutecnym prostredkem (they were not dynamic) duchovniho odhaleni a realizace. Na Zapade se zafixovala prave opacna tradice. Mysleni, intelekt, logicky rozum se zacali stale vice povazovat za nejvyssi prostredek a nakonec za nejvyssi hranici (is the be-all). A prave prostrednictvim intelektualniho mysleni a spekulace musela byt udhalena pravda. Dokonce pro duchovni zkusenost se zadalo, aby prosla proverkou rozumu, jen tehdy nabyde silu, to je pozice, ktera je primo protikladna indicke. Dokonce ti, kteri chapou, ze mentalni Mysleni musi byt prekonano a pripousteji nadrozumove Jine, zrejme se nevyhnou tomuto pocitu, ze prave prostrednictvim mentalniho mysleni, ocisteneho a zmeneneho (sublimating and transmuting itself), musi byt dosazena (made) tato jina Pravda, aby zaujala misto mentalniho omezeni a nepoznani. A zase zapadni mysleni prestalo byt dynamicke (skutecnym prostredkem). Usilovalo o vytvoreni teorie byti a ne o jeho realizaci (it has sought a theory of things, not after realisation). Byla jeste dynamicka u starych Greku, ale drive kvuli moralnim a etickym jako duchovnim zaverem (ends). Pozdeji se stala jeste vice intelektualni a akademickou, stala se cistou spekulaci (intellectua speculation only) bez jakychkoliv praktickych cest a prostredku dosazeni Pravdy prostrednictvim duchovniho experimentu, duchovniho odhaleni, duchovni transformace. Kdyby nebylo tohoto rozdilu, nemeli by hledajici, takovi jako my, duvod obracet se o pomoc (for giudance) na Vychod, protoze v ciste intelektualni sfere zapadni myslitele jsou stejne kompetentni jako kterikoliv vychodni mudrc. Ale prave tato duchovni pout, cesta, ktera vede za hranice intelektu, prechod od vnejsi bytosti ke skrytemu ja (Self) byla opustena prilisnou intelektualnosti Evropskeho rozumu. Ve vynatcich z Braedlyho a Joachima, na ktere mne odkazujete, je jeste stale pritomen intelekt, ktery premysli o tom, co lezi za jeho hranicemi a prichazi k intelektualnim, abstraktnim, spekulativnim zaverum. Neni ucinnym prostredkem (dynamic) zmeny, kterou se pokousi popsat. Kdyby tito filozofove (writers) vyjadrovali v mentalnich terminech urcitou realizaci (presto) alespon mentalni, urcitou intuitivni zkusenost (zazitek) tohoto "Jineho, nez Mysleni", tak ten, kdo je pripraven na to, by to mohl pocitit pres zavoj jazyka, ktery pouzivaji a priblizit se k tomuto zazitku (zkusenosti). Anebo pokud by po dosazeni (urcitych) intelektualnich zaveru presli k duchovni realizaci, nachazejic (urcitou) cestu, uz po nalezene ceste kracejic, tehdy, nasledujic jejich mysleni, (hledajici) by se mohl pripravovat k tomu samemu prechodu. Ale nic podobneho neni v jejich intenzivnich uvahach. Zustavaji v oblasti intelektu, bez pochyby. Ale nestavaji se dynamickymi (ucinnym prostredkem) pro duchovni zkusenost. A vubec ne prostrednictvim "ovladnuti mysleni" cele reality, ale prostrednictvim zmeny vedomi je mozno prejit od nevedomi k Poznani, prostrednictvim ktereho se stavame tim, co poznavame. Prejit od vnejsiho k bezprostrednimu a skrytemu vnitrnimu vedomi, rozsirit vedomi za hranice ega a tela, povznest ho s pomoci vnitrni vule a snahy a otevrit ho Svetlu do te doby, nez nevyjde ve svem vzestupu za Hranice Rozumu a vyvola vzestup suprementalniho Bozskeho skrze sebeodevzdani a sebeodrikani s naslednou transformaci rozumu, zivota a tela - to je integralni cesta k pravde. Prave toto zde nazyvame Pravdou a o toto usilujeme v nasi Joze. - Sri Aurobindo - 15. cervna 1930