Posted By: rik (rik) on 'CZphilosophy'
Title: Morfogeneticke pole
Date: Wed Jan 29 10:35:02 1997
Ahojte!
Porad se tu diskutuje o problemu xenoglosie. tak prispeju taky svou troskou do
mlyna.
R. Sheldreake vypracoval teorii tyv. morfogenetickeho pole. Toto pole
uchovava v sobe informace nashromazdene vsemi moznymi systemy ve Vesmiru. Od
obycejnych krystalu az po zive organismy. podle teto teorie je urcovana napr.
krystalizace nejen vazebnymi vlastnostmi atomu a molekul, ale take onim
morfogenetickym polem. Rust organismu je ovlivnovan nejen geneticky, ale take
prave onim morfogenetickym polem. Geneticka vybava z vetsi casti pouze
sprostredkovava moznost organismu vnimat toto morfogeneticke pole.
Podle Sheldreaka zde existuje napr. informace o vymrelych druzich a bohuzel
toto pole neni zadny z existujicich systemu schopen vnimat a tedy toto pole
neni schopno ovlivnovat rust danych organismu ....
V historii se podobna myslenka objevuje uz daleko drive nez ji formuloval R.
Sheldrake, bylo oznacovano jako Akasicke zaznamy, Bozi pameti (to je pouze
terminus technicus), protonace (toto neni od Kadleckove, ale od B. Kafky),
atd.
Jestlize existuje takoveto informacni pole, pak nevidim duvod, proc by
clovek, ktery je disponovan k prijimani informaci z morfogenetickeho pole,
nemohl z nej cerpat napr. znalost cizich jazyku.
Existuji neprime dukazy existence tohoto pole.
Sheldrake napr. popisuje jeden z experimentu, ktery jej vedl k formulovani
teto myslenky.
Ve 30. letech se provadeli pokusy na krysach, ktere prochazely bludistem. Na
pocatku experimentu, byla uspesnost nalezeni vychodu cca 30%, po urcitem case
se uspesnost zvetsila u daneho druhu krys na cca 75%. (To je stara znama vec.)
Ovsem tyto experimenty opakoval zhruba o 40 let pozdeji jiny biolog (tusim v
Australii), na stejnem druhu krys a se stejnym bludistem (ale nejednalo se
"potomky" krys se kterymi bylo experimentovano ve 30. letech!), na pocatku
experimentu byla uspesnost cca onech 75%. Odkud to ty krysy vedely????
Pripojuji se k Iladovi, ktery oznacil postoj Luma, jako postoj fyzika v
19. stoleti. Tehdy se take hovorilo o tzv "konci fyziky". Hovory o finalni
teorii mi to silne pripominaji. Myslim si, ze skutecnost je mnohem
vrstevnatejsi a bohatejsi, nez ji tady Lumo prezentuje. Tim nemyslim jen
skutecnost, ze fyzika neni schoppna odpovedet na otazky tykajici se
existencialnich problemu, ale take to, ze fyzika v zadnem pripade nepostihuje
veskerou fyzikalni realitu.
Byl tady nekolikrat v minulych postech yminovan K. Popper v souvislosti s
falsifikaci vedeckych teorii. (Formulace falsifikacionismu pochazi skutecne
od Poppera a fyzikove --jak psal Lumo -- s ni nepracovali, zakladem
fyzikalniho badani byla pouze verifikace, tedy overovani stavajicich hypotez.)
Zminim jej jeste jednou. V knize "Bida historicismu" podava krasny dukaz, pro
neni mozne predvidat budoucnost. Jelikoz neni clovek schopen predvidat, co
bude v budoucnosti objeveno a objevy silne ovlivnuji historicky vyvoj lidske
spolecnosti, lze tezko predvidat budoucnost lidstva. Ptam se, jak mohou vedci
vyloucit, ze nebudou objeveny jine formy fyzikalnich poli, jine teorie
popisuji lepe skutecnost, nez je tomu dnes.
Jakekoliv tvrzeni, vychazejici z ust kohokoliv at je to nositel Nobelovy
ceny, postgraduant, ci zametac (nechci na nikoho narazet, protoze jsem sam
postgraduant), ktere rika, ze se uz nic noveho nemuze objevit, mi prapada
prilis nabubrele a jesitne.
rik
P.S. mechanismus - mechanicismus
Lumo, to, ze knihu S. Weinberga prekladal kolektiv pod vedenim PROF. BICAKA,
neznamena, ze jsou neomylni. Neutocim, na autoritu profesora Bicaka, ale
udelal pri prekladu hrubou chybu. Staci si zalistovat nejakym vyk;ladovym
slovnikem (Mala ceskoslovenska encyklopedie, Academia 1986, M-Pol, str. 161 a
162.) Tam jsou terminy "mechanismus" a "mechanicismus" vysvetleny. Vim, ze jsi
psal, o pojmech, ze je neni treba ujasnovat, protoze jim prece kazdy rozumi,
ale stejne by sis mel dat pozor, aby se ti nekdo nevysmal. Panu profesoru
muzes klidne vyridit, ze se spletl. Akademicky titul nedela z cloveka
neomylneho.