Posted By: Haribolo (Wothan pan z Haribola) on 'CZhistory'
Title: Historie valek - II. Stredovek
Date: Mon Feb 10 10:07:18 1997
Ahoj lidi!
Tak mam zase chut neco napsat a taky jsem rad (podle mailu) ze to nekdo cte...
Stredovek: Po padu Imperia Romana, prevzala vetsinu dedictvi antickeho rima
Vychodorimska rise...t.j. pozdejsi Byzanc. Zapadorimska rise byla
nekolikrat vyplanena najezdy Visigotu, Vandalu, Hunu a dalsich barbaru, takze
se jen velice tezko vzpamatovavala a v podstate se uz nikdy uplne
nevzpamatovala. Okolni staty zjiskali samostatnost, nebo byli dobyty barbary
a vznikala mala barbarska kralovstvi....sama Italie se rozpadla na mnoho
mestskych statu a statecku (kralovstvi a republik) a tak vlastne prezila prez
cely stredovek. Pozdeji se stala dedicem tradic zanikleho Zapadniho Imperia
nove vznikajici Franska rise (tak trosku samozvany dedic) udrzujici pochybnou
kontinuitu tzv. Svate rise rimske (pozdeji Svate rise rimske naroda nemeckeho).
Na vyvoji franske rise je ale krasne videt vyvoj ranne feudalniho vojska a
vojenstvi vubec. To samozrejme souviselo s vyvojem spolecnosti....upoadek
velkych mest (jen nektera prezila a udrzela si kontinuitu se starovekem) a
rozvoj venkova...venkovskych sidel, slechty a systemu feudalnich len. Kral si
potreboval nejak zavazat slechtu, takze rozdaval pozemky+nevolniky -tzv. lena.
Z nich odvadeli slechtici prislusne dane (zprvu v naturaliich) a za ne museli
slouzit krali v boji pri valecnych tazenich, nebo pri strazni sluzbe urcity
pocet dni v roce. Dane i pocty lidi, ktere musel drzitel lena postavit do
bitvy se pohybovali od velikosti lena. Lena byli nejprve udelovany jako
odmeny prislusnym jednotlivcum, pozdeji pak jako statky dedicne, nalezejici
rodum.
Kdyz nastala expanze Mauru do Spanelska...t.j. prvni Conquista (Byzanc treba
na mori odolavala pro zajimavost jen diky vynalezum typu "reckeho ohne" a
doble flotile), byla vlastne Franska rise jedina hraz co ji stala v ceste pri
dobyvani Evropy. Cele to bylo take chapano jako boj krestanstvi/islamu (pro
germanske dobyvatele byli vesmes mistni "normalni lide" a pozdeji se s nimi
vetsinou asimilovali...ale pro Muslimy byli "neverici" mene nez lidi a vedlo
se jim dost zle, takze ten tvrdy a tuhy odpor je pochopitelny i z tohoto
hlediska). Odtud hrdinne pisne o obrane rise...napr. Pisen o Rollandovi apod.
a slava Karla Velikeho....ostatne ten se take mimo jine zalouzil o vojensky
rad a reorganizaci sve armady...tehdy poprve se stretla tezka franska jizda s
lehkou maurskou jizdou a prokazali se tak kvality i nevyhody tezkych jezdcu.
Lehky maursky jezdec casto shodil pomoci dlouhych bicu ci las tezkeho rytire z
kone na zem...ale soustredenemu naporu a uderu tezke jizdy mauri odolat
nedokazali....byli zastaveni a postupne case ztraceli i sve uzemi (tam se
take v 12 st. projevil Spanelsky narodni hrdina El Cid) az nakonec v 15 st.
padlo posledni kralovstvi Mauru - Granada.
Reformy Karla Velikeho a dalsich cisaru pak jen udali smer, kterym se feudalni
vojenstvi vyvijelo po cely stredovek.
- Zakladem feudalniho vojska byla Rytirska tezka jizda. Feudal byl povinovan
se dostavit na misto bitvy v sile, podle sveho lena - t.j. minimalne rytir na
koni, pak podle majetku s 1 ci vice zbrojnosi - jizdnimi ci pesimi, strelci -
jizdnimi, ci pesimi a pesackou hotovosti. Jenze vyzbroj, zvlaste v rannych
dobach byla velice draha...vyzbroj rytire - t.j. zbroj, zbrane, valecny kun
(vetsina mela jeste nakladniho kone a valecneho setrila pro boj) stalo az
stado 40 krav. Nektere ceny byli uvadeny v tzv. Ripuritanskem zakonu.
Sila jednoho rytire se nazyvala sila tzv. 1. kopi (ta mela pochopitelne
rozdilnou silu v zavislosti na zamoznosti rytire), kopi se dale slucovala do
Praporcu, Praporce do pluku a pluky do armad...toto deleni je ale az dost
pozdni, v praxi se prokazal tezky obrneny jezdec, vycviceny v boji, jako
hlavni nastroj feudalniho vojenstvi....mizerne vyzbrojena pechota mela az do
konce stredoveku jen mizivy vyznam. Uder tezke jizdy byl drtivy, najezdu na
vhodnem terenu neodolalo temer nic, ale rytiri byli velice nedisciplinovani
individualiste, takze se mnohdy stalo, ze bitvu prohrali (poztdeji ve Francii
i s pesaky) jen diky sve nekazni a neovladatelnosti a casto take prohrali jen
pro to, ze se strategicka cast vojska vrhla predcasne na pleneni. Take veleni
tomu odpovidalo - maximalne se velitel rozhodoval, v jakem sledu voje budou
utocit...samotnou bitvu uz vesmes mela v rukou valecna stestena, pocetna sila
armad a kvality jednotlivcu. Kral casto bojoval v radach svych muzu (velel
tomu tak rytirsky kodex cti....) a nejen kral....vetsina vojevudcu.
- Prevaha jizdy se projevila take v jedne z nejznamejsich bitev rannejsi faze
stredoveku - kdyz roku 1066 porazila tezka jizda Normanskeho vevody Vilema
(receneho bud Levobocek, nebo Dobyvatel....pravda, historie ma radsi toho
"Dobyvatele" :-)) ) pesi ac perfektne vycvicenou armadu posledniho ciste
Anglosaskeho krale Harolda. Prubeh teto bitvy, vcetne ochranneho odeni
valecniku obou stran znazornuje krasne tapiserie z Bayeux. Vetsina valecniku
mela tehdy na sobe odeni kozene posite krouzky, destickami, supinami apod. a
jen velmi vyznamni a zamozni feudalove si mohli dovolit nakladne retizkove
odeni (viz. sv. Vaclav) ktere se v te dobe jste vetsinou dovazelo z Orientu.
Nosili velike mandlovite stity a mohutna kopi s listovou cepeli a tulejkou
bez pricky...pozdeji s prickou a mohutne dlouhe mece (az 100 cm cepele)
- Ale asi o 100 let pozdeji porazili normane v bitve O Korouhev vojsko
skotskeho krale Davida (skotskou pechotu a tezkou normanskou jizdu ve
sluzbach Davida - normane tedy bojovali na obou stranach) pesi. Postavili
falangu na zpusob stare stititove hradby a za nimi stali sasove ozbrojeni
dlouhymi sekerami a kopim. Ti co prorazili hradbu stitu byli nemilosrdne
pobijeni sekerami, stahovani z koni a zabijeni. Pesi rytir nebyl neschopny -
byl dobre vycviceny, valecny profesional, sqele vyzbrojeny a v dobrem terenu i
v jiste vyhode...a take jej tlacila nutnost....ve zbroji se bez kone tezko
utika :-)) nicmene, vetsinu bitev v stredoveku ovladla jizda a vyjimek nebylo
az do 14-15 st. mnoho.
Vyhoda tezke jizdy se projevila i v Krizovych vypravach....tyto vypravy meli
mezinarodni charakter, coz vedlo tak trosku k tomu, ze zbrane a zbroj v cele
Evrope zacinali mit velmi podobny a stylove jednotny charakter a vydrzelo to
pomerne dlouhy cas. Lehke muslimske jizdni oddily casto utrpeli radu
neprijemnych porazek od pocetne slabsich, ale lepe vyzbrojenych a vycvicenych
krizaku. Jenze krizacka tazeni nemohla byt financovana donekonecna a tak
nakonec ustala uplne a muslimove ovladli vetsinu blizkeho vychodu. Ne vsechny
armady z Palestiny a okoli ale byli lehkou jizdou...mame dochovany i nadherne
lamelove, supinove, krouzkove i bechtercove tezke zbroje z blizkeho vychodu i
Indie :-) ale byli asi vysadou vyssi slechty ci pozdeji Turecke armady a
jeji tezke jizdy - sipahiju.
Tolik co me napada k te jizde...jeste...stretnuti tezkych armad nebylo pro
rytire tolik krvave jak by se zdalo....slechta tak trosku drzela pri sobe a
dodrzovala casto rytirske kodexy cti....navic, z ziveho porazeneho protivnika
se dala stahnout zbroj (z mrtveho to byla hanba) a chtit za nej vykupne,
takze se stalo, ze v 1. bitve padli dokonce i jen 3. rytiri a 190 jich bylo
zajato...ovsem do toho se nepocitala pechota....ta byla pobijena "normalne,
mimochodem" :-)
Vic uz me nenapada, takze zase az bude cas a chut...neco o konci stredoveku
(Anglicti lucistnici, Svicari, Husite) a dal....
A dale, pokud to ctete, napiste mi mail, jestli mam vubec pokracovat....
(par uz jich mam...takze jen dal :-)) )
Nejde ti to?....vem si vetsi kladivo! . . . WWWW . . / |<<
. Vas posledni pohan z usvitu veku . . [##] .. . II | .
. . Wothan z Haribola . #-#-#-#-#-#-#-##-#-#
. . . [##|#II/II#|#####|]
E-Mail:ladislav.tomic@vslib.cz . [##|#II II#|#####|]
Hpege:http://ketupa.ktk.vslib.cz/~tomic/valhalla.html [##|#II II#|#####|]