Posted By: snake (:q!) on 'CZfinance' Title: Re: Online sjednani ING sporiciho uctu Date: Thu Dec 21 22:18:37 2006 (OT poznamka: teda kruci johanko Ty jsi rychla, ja ten dlouhej post radsi postnul (strach z padu spojeni)a pak tam opravil asi 3 chyby, mj. jsem dvakrat napsal akcie misto obligace, a Ty jsi mi mezitim stacila postnout odpoved na neopraveny original:-); nasledni ctenari to uz snad meli spravne, aby je to nematlo) > ...to prave ne, ty poplatky jsem vsude videla v procentech. Jinak > samozrejme jsem uvazovala o castce v radu statisicu, u mensi nema Hmm, vida, prekvapko, jeden se ma vzdycky cemu priucit. Toz diky za otevreni oci. Jen mne tedka jeste dodatecne napada poznamka na ty drobne: pokud nekdo chce obchodovat v malem, bylo na to dobre myslim prave Fio. Ale tady strilim hodne od boku, je to jen neco, co si mlhave vzpominam. A rozhodne neslo o nejakou vyhodnost ve smyslu dobre urokove miry, ale ze tam byl celkem rozumne akceptovatelny poplatek za zprostredkovani koupe (cili vhodne pro ty, co zatracene dobre vedi, co a proc chteji koupit, ale tech penez nemaji zrovna nijak extra mnoho). > a stejne mu nikdo nezaruci, ze ten fond neklesne (pokud nejde o ty No jiste nemas v principu nikdy nic, ani treba to, ze diky obrovskejm schodkum naseho statniho rozpoctu se tu za 5 let neroztoci spirala hyperinflace, ktera znehodnoti naprosto vsechny uspory, co lidi maji. Jde holt jen o tu miru, jakou je clovek ochoten akceptovat a jaky pozaduje na druhou stranu rocni vynos. V kazdem pripade to samozrejme chce pouzivat hlavu a ruzne zdroje informaci (vcetne liany:-))... Z makroekonomickeho pohledu mi prijde ale zajimave, ze Cesi maji obecne vyrazne vyssi averzi k riziku nez narody na zapad od nas. Pripadne se to zcasti da vysvetlovat i daleko mensi financni erudici prumerneho investora. Ale jiste ty znalosti nedokazi pokryt cely ten rozdil mezi nami, co mame obrovskou cast na terminakach ci dokonce na beznem ucte a Zapadoevropama ci Amikama, co cpou penize do akcii... > Jinak dik ze vysvetleni toho obchodovani s obligacema, to me > nenapadlo, ze to takhle funguje :) Jo, rado se stalo. Jsem rad, ze to aspon nekomu bylo k uzitku. Mne tohle prislo hrozne dlouho nelogicke a mel jsem to jen v ramci studia VSE proste nasprtane jako teorii - a kdyz jsem prisel do auditu bank a pojistoven, kde mi vysvetlili, jak to presne chodi, najednou se mi rozsvitilo a bylo to uplne jasny. Predtim mi prislo daleko logictejsi, aby naopak pri poklesu urokove miry na trhu cena obligace klesala (tak nejak se mi spletly dve veci: predpokladal jsem, ze urok vyplaceny vlastnikovi obligace je odvozeny od urokove miry na trhu [pozor, tohle je ve velke casti obligaci korektni predpoklad!, ne vzdy ma obligace konstantni urokovou miru, ale leckdy ji ma urcenou napr. jako PRIBOR+2%]; no a druhy predpoklad, ktery jsem si z neznalosti utvoril, tentokrat opravdu spatny, byl, ze kdyz poklesne vynosnost cenneho papiru, pak poklesne jeho cena [tohle je pravda jen za ceteris paribus, cili za situace, ze se nemeni urokova mira v okoli, tj. na trhu])... > No od zavedeni penzijniho systemu ne, driv to tu bylo taky tak. To jsem > mimochodem nekde cetla docela dobrej text o tom, ze poklesnuti porodnosti > je zpusobeny jednak tim penzijnim systemem a druhak rozsirenim chovu > domacich mazlicku, protoze tim padaji dva hlavni duvody, proc si porizovat > deti - zajisteni na stari a potreba projevovat nekomu nehu :). Priznam se, ze tomuhle vysvetleni neverim. Prijde mi jako pravdepodobnejsi spis to, ze dochazi k uplne zmene naseho zivotniho stylu; cili do znacne miry zmena paradigmatu. Lidi ted ziji daleko vice vykonnosti, "uzivaji zivota", je videt vyrazny odklon od rodinneho zivota a vec v jistem smyslu ovlivnuje i existence velmi spolehlivych prostredku branicich poceti (mam na mysli hlavne celkem pohodlne hormonalni pilulky). Suma sumarum spousta duvodu, proc rodicovsti odlozit na pozdeji, pripadne uplne zrusit (ci prinejmensim snizit mnozstvi potomku). Mimochodem, jeste k tomu mnozstvi: vychova jednoho potomka dnes zabira daleko vice casu a prace (a samozrejme i penez) nez drive. Je to proste kvuli tomu, ze aby mel dnes clovek nadprumerne sance uspechu ve spolecnosti, musi predvadet (umet) daleko vice nez kolik tomu bylo pred 100 lety. Standardem se pomalu stava vysokoskolske vzdelani a take vyuka na nizsich stupnich se zintenzivnuje a je narocnejsi. Nevim, jestli to souvisi, ale rekl bych, ze ano: dokonce vzrusta vicemene ve vsech spolecnostech (statisticky vyznamne, dlouhodobe a opakovane) prumerne IQ jejich clenu. A IQ je ze znacne casti geneticka zalezitost, ale z velke je ovlivnena vychovou a studiem. Suma sumarum dnesni clovek by se v minulosti chytil asi celkem pohodove (intelektove a znalostmi), zato tech z minulosti by se v dnesku chytalo asi relativne nemnoho. Suma sumarum je dneska proste vice moznosti, ale take vice naroku, a to ma dopady i na porodnost. Financni stranka v tom nehraje prilis velkou roli - a proto povazuji nektere fakt hodne ujete snahy politiku o zvyseni porodnosti primymi dotacemi "za kus" jako hodne nestastne. Pokud to vubec ma nejaky vliv (o cemz pochybuju napric vsemi socialnimi skupinami), je to schopne motivovat maximalne tak ty naprosto nejchudsi, zijici daleko vice z davek nez z prace - a tudiz jako rodicu z ekonomickeho pohledu pro stat zdaleka nejmene vhodne. Pro stat je samozrejme idealni, pokud by se mnozili co nejvice ti nejschopnejsi a nejchytrejsi (tj. nejvice vydelavajici a platici tim padem nejvice dani), jenze to je ve znacnem rozporu prave s naroky, ktere takove misto ve spolecnosti na jednotlivce vytvari. Takovy clovek musel hodne dlouho studovat, hodne makat a rodinne zalezitosti zatracene odsouvat (ale mohou to byt z darwinistickeho pohledu jedinci, kterym to zas tolik nevadi). Vyjimky samozrejme existuji, ale korelace je znacna prave tak, jak ji popisuji. > Ja bych teda rekla, ze dite je dost rizikova investice ;), protoze No urcite je. Muze a nemusi se povest. Jenze i tady funguje diverzifikace, nedelam si srandu. Je to presne duvod, proc se Cinani mnozili tak hrozne mnoho (az do statniho zakazu), a proc chteli mit (no to porad chteji) co nejvice kluku. I kdyby se jeden nepovedl, tak.... No znas to, proste klasicke nasobeni pravdepodobnosti doplnku do jednicky:-)...Sance, ze je alespon jeden pak bude schopen uzivit je nejvyssi tehdy, kdyz jich bude co nejvice. I kdyz je problem takovy pocet deti uzivit. Nejsem teda sinolog, ale jak jsem koupil, tak prodavam a priznam se, ze tomu nemam nejmensi duvod neverit. Zni to dost presvedcive... > a nerada bych mu jako nemohoucna duchodkyne byla kouli na noze; na > druhou stranu pokud by moje maminka potrebovala financni podporu, :-) hehe, vlastne se sama "usvedcujes":-)... myslim, ze ten spravny predpoklad je prave v tom, ze duchodce bude mit z ceho zit; pokud bude, pak se vetsinou stary clovek radeji uskromni a vystaci s malem; kdyz ale se z tech penez proste pri nejlepsi snaze vyzit neda, je nutne hledat jine cesty (a celkem verim, ze ty duchody pro generaci dnesnich dvacatniku ci mladsich tricatniku budou skutecne smesne a nepouzitelne) > > koukali prilis mnoho na zajistovani sveho duchodu:-) (zajimave, jak na > zapad > > od nas, tak i na druhou stranu hodne na vychod, to lide delaji)... > > Ja mam penzijni pripojisteni :) Heh, tam patrilo spis ";-)", ne? To, kolik vetsina lidi spori (vetsina lidi spori tak, aby maximalizovala danovou usporu), je proste totalne nedostatecne. Takze nejsi-li vyjimka, coz nepredpokladam, kdyz chcete jednou taky kupovat byt, budes muset jednou zacit hodne "pritlacovat". Protoze kdyz si spocitas vsechny ty jednotlive ulozene castky a diskontujes si je inflaci (abys zjistila jejich soucasnou dnesni hodnotu), zjistis, ze by se za to dalo koupit tak lepsi ojete auto;-) (no pripadne nova Skodovka vodovka)... Ale ono nam to dojde teprve az v tom duchodu budem;-(... snake