Posted By: Micval (Micval-1.0-beta1) on 'CZexperience' Title: Zatmeni v Madarsku (plna verze) Date: Thu Aug 26 15:22:03 1999 Napfagyotkozas, aneb zatmeni slunce na madarsky zpusob Vazeni pratele, jak asi nekteri z vas vedi, 11. srpna t.r. doslo v nam velmi blizkych zemepisnych sirkach k nadmiru zajimavemu astronomickemu ukazu, vyznamnemu take z hlediska koniasologie. Jednalo se o uplne zatmeni slunce. V nasi republice boduzel bylo mozno pozorovat pouze castecne zatmeni, a proto se nas ustav rozhodl pro zkoumani tohoto jevu v zemi sice oddelene nejednou hranici, ale nam velmi, predevsim kulturne, blizke. Z nadpisu teto reportaze ti chytrejsi z vas jiste jiz uhodli, ze se nejedna ani o Francii, tim mene potom Rumunsko ci Turecko, ale Madarsko. Proc prave tato zeme je nasnade. Velka pravdepodobnost, ze bude jasno (i kdyz nekteri oportunisticti meteorologove (s velkou pravdepodobnosti najati vladami ostatnich statu) do posledni chvile tvrdili opak), dobra financni dostupnost a jiz zminena kulturni blizkost dela z Madarska naprosto samozrejmy cil podobnych expedici. Na misto pozorovani jsme se rozhodli jet po vlastni ose, coz nam umoznilo spojit samotnou vypravu s miniaturnim poznavacim zajezdem. Vyjeli jsme 10. srpna kolem treti hodiny odpoledne. Trasa cesty byla zvolena takto: Z Liberce do Hodkovic nad Mohelkou, odtud potom na Brno (vzhledem k pred- pokladanemu velkemu provozu na hlavni tazich ale nikoliv po dalnici), na doporuceni celniku jsme se vyhnuli pretizenemu prechodu Lanzhot a po kratke zastavce v Brne se vydali k prechodu Hodonin. Sem jsme dora- zili kolem osme hodiny vecerni. Prechod byl temer prazdny a nase cesta na Slovensko tak naprosto bezproblemova. Dale jsme pokracovali smerem k hranicnimu prechodu s Madarskem v Komarne. V deset vecer, kdy jsme tam prijeli byl prechod taktez temer prazdny a po par minutach jsme se tedy octli na uzemi Madarska. Jeli jsme dale do vnitrozemi az k mestu Szekesfehervar. Asi pet kilometru pred nim jsme se rozhodli nekde prenocovat. Po chvili hledani jsme nasli misto u pole kukurice. Z druhe strany cesty na nas hledely nejake cisterny na oplocenem pozemku. Pravdepodobne se jednalo o plynarnu, nebot na ceduli bylo napsano cosi, z ceho jsme znali jedno slovo, a sice 'tu"z' neboli ohen. Kdyz jsme kolem pulnoci ulehali ke spanku, bylo nebe ciste. K ranu nas ovsem vzbudil lehky dest. Tu se k nam zacala vkradat jista trudomyslnost. S tou jsme si ovsem lehce poradili. Okamzite jsme se sbalili a za poslechu 'Slager radia' jsme ujizdeli z onoho neblaheho mista. Nezastavili jsme se, az ve meste, ktere se toho dne stalo jednim z nejvetsich center pro nadsence cestujici za zatmenim, Siofoku. V osm hodin rano zde ne- bylo po desti ani pamatky a obloha byla, az na par rychle postupujicich mraku modra. Po snidani jsme se nejprve podivali k Balatonu a kolem desate hodiny ranni jsme se jali hledati dobre pozorovaci misto. Jedno takove jsme nasli kousek za mestem u neciho svestkoveho sadu. Po obloze se sice stale honily mraky, ale vcelku se zdalo, ze preci jen zatme- ni uvidime. Vyndali jsme tedy aparaturu, kterou jsme si za timto ucelem dovez- li. Hlavnim predmetem naseho zkoumani byla samozrejme emise koniasu Mesicem. Protoze jsme se vsak bali, ze by detektor koniasu mohl na hranicich budit pozornost celniku (nekteri mene vzdelani by ho mohli povazovat za prenosny raketomet), rozhodli jsme se, ze budeme zkoumat jev inverzni, tedy ubytek emise fotonu. Privezli jsme tedy viceucelovy detektor castic svetla vybaveny citlivym zaznamovym zarizenim, neboli fotoaparat s filmem. Pro zaznam celeho jevu, tedy i castecneho zakryti, bylo nutno tento vybavit specialnim dodatec- nym filtrem, ktery se nekde prodaval i pod obchodnim nazvem: "sklo do svarec- skych bryli". Pro pozorovani prime (tedy vlastnima ocima) jsme si navic jeste poridili specialni (tzv. slunecni) bryle s UV filtrem a pro snizeni itensity dopadajiciho viditelneho zareni magnetickym zaznamovym mediem z diskety typu 5,25" DS, HD s vadnou nultou stopou. Takto vybaveni jsme s napetim ocekavali prvni faze zatmeni. Kolem pul dvanacte jsme jiz mohli (kdyz zrovna pres slunce neprechazel mrak) videt prvni srpek vykrojeny ve Slunci Mesicem. Obloha v tom okamziku vypada- la jako klasicka ceska perina, tedy modrobile pruhovana. Protoze oblaky postupovaly celkem rychle, byla velka sance, ze z totalniho zatmeni uvidime alespon cast (ve meste Siofok, kde jsme byli, byla doba totality 2,5 minuty, tedy jedna z nejdelsich). Totalni zatmeni melo nastat v 12.53, cekali jsme tedy a dale pripravovali zaznamova zarizeni. Jiz kolem pul jedne jsme zaca- li pozorovat mirny narust emise koniasu i pri uplnem vyjasneni (mirny, tedy mensi nez pri zakryti slunce mrakem, coz je pochopitelne vzhledem k reakci, kterou koniase v mracich vyvolavaji). Zaroven uz bylo mozno citit pomale ochlazovani. Kazdou chvili jsme taktez kontrolovali, zdali se k nam neblizi nejaka oblacnost, ktera by nam mohla zhatit nase plany. Zacatek totality se blizil, seserovalo se, ochlazovalo a asi pul minuty pred uplnym zatmenim rezidua oblacnosti jako zazrakem ustoupila a tak jsme mohli tento ojedinely jev poznat nejen na vlastni oci i kuzi ale i vyfotografovat. Na plne dve a pul minuty jakoby nekdo vymazal slunce z oblohy a nechal pouze koronu a tzv. Bailyho perly. Zbyla nam tak jakasi 'arcnelkuli gyongyhaju lany'. Kdyz jsme se nabazili i v tuto denni dobu nezvykle dobre viditelne Venuse, jakoby se cas obratil a my mohli pozorovat cely proces pozpatku. Na rozdil od vseho, na co jsme byli pripraveni, jsme vsak kupodivu nepozoro- vali zavrene kvety, zmatene ptactvo, vyjici psy, ale protoze zadny z nas neni biologem, je dost dobre mozne, ze jsme se pouze spatne divali, snad nas pouze zaslepila ta nevidane vysoka emise koniasu, kazdopadne by nas zajimalo vysvet- leni z povolanejsich ust. Kdyz vse skoncilo, sbalili jsme aparaturu a zacali se chystat na dalsi cestu. Asi ve dve hodiny odpoledne jsme vyrazili smerem k Budapesti, kde jsme zustali az do nedelniho rana a potom pres Gyor a Bratislavu zpet domu. Nebudu vas jiz unavovat dalsimi zazitky, snad v nekterem z pristich referatu. Za cely tym Institutu koniasologickych studii, ktery se podilel na teto expedici se s vami louci prof. Micval DrKoSc.