Posted By: Jirik (Lidi, zkuste nebyt zli) on 'CZexperience' Title: Fronty jeste nevymrely aneb Jak jsem kupoval listky Date: Thu Oct 24 12:57:26 1996 Zdravicko, lidi! taxem si jednou rekl, ze se podivam na nejake to predstaveni Divadla Jary Cimrmana. Kdyz jsem se o tom zminil par lidem, tak se jim to silene libilo, a chteli po me, abych jim koupil taky listky. No, a ja [blbec ;-)] jsem jim to slibil ... Bylo to v utery, zrovna mi skoncila skola, a tak jsem si sel stoupnout do fronty. Prijdu k divadlu, vidim radu lidi asi tak 30m dlouhou a v ni, blizko vchodu do vestibulu, jednoho nejmenovaneho zavislaka :-) Tak jsem se postavil vedle neho, kecali jsem o vsem moznem, za nami stojici slecny nam obcas nabidly neco na zahrati [aby nevznikaly zbytecne dohady, tak to byl rum ;-)], posleze jsme povidali ve ctyrech [to se lepe povida nez ve trech ;-)] a najednou to prislo ... Nejaky clovicek s brylemi se jal celou frontu soupat smerem zpatky rka, ze je ve vestibulu moc lidi. Nevim jakou zahadou k tomu doslo, ale pocet lidi, kteri stali ve vestibulu byl asi polovicni oproti poctu lidi, kteri najednou stali pred nami ... Po nejakem case [mohlo byt asi tak pul ctvrte] prisel jiny clovicek, rozdaval jakesi poradove cisilka a tvrdil nam, ze jeden clovek dostane maximalne 10 listku. Po teto poplasne zprave zacaly ony slecny mirne panikarit a prepracovavat svuj nakupni program. Nakonec se ukazalo, ze to opravdu byla poplasna zprava, nebot u pokladny nikdo nevyzadoval ani poradove cislo, ani nijak neomezoval pocet nakoupenych listku [koupil jsem jich nakonec 11 - na vic mi nestacily penize :-(] Ale to bych se moc predbihal ... Ono soupani frontou potom probehlo jeste nekolikrat, takze jsme se ocitli asi tak 20 metru pred mistem, kde jsem puvodne stali. Zajimave je, ze jakmile se zacalo prodavat a k pokladne do vestibulu se nahrnuli lidi, fronta za nimi [a tedy i my] zustala stat a nepohla se ani o krok :-) Nasledovaly drobne posuny asi po ctvrthodinach, takze jsme se kolem sedme hodiny dostali na nase puvodni misto ke vchodu do vestibulu. To uz jsme v sobe meli veskere obcerstveni obou slecen a jeste asi dva litry nejakeho nealka [byl to myslim Lift]. Onen nejmenovany zavislak mezitim nekolikrat zurive telefonoval sve sestre a tvrdil, ze mu slibila, ze ho prijede moralne podporit. Jak se pozdeji ukazalo, nebyl to plany slib ... sestra [mimochodem velmi hezka ;-)] prijela a dokonce nam posleze dovezla i nejake to jidlo [timto ji tedy jeste jednou dik, i kdyz tady konto nema :-)]. To uz jsem byli ve vestibulu [bylo asi 8 hodin vecer - BTW pokladna mela zavirat v pul osme ;-)], a vycerpani se pomalu menilo v euforii ... Az konecne asi v pul devate [tedy po 6.5 hodinach - sorry vsem, co jsem tvrdil 7.5, za mystifikaci ;-)] jsem se mohl s klidnym svedomim zhroutit na sedadlo vozu nejake lepsi znacky nez Skoda a nechat se zavezt alespon na metro ... Z toho plyne pouceni: priste tam necham stat nejakeho jineho dobrovolnika [kteryzto se potom muze nazyvat frontovym hrdinou] Jirik P.S.: zadne listky uz nemam ;-) Jeste zbyva spousta veci, ktere jsem zatim nedokazal grokovat do plnosti ...